20.12.2015 – DEN, KDY V KLATOVECH PADLY DOMAŽLICE

Pokud by jste chtěli zjistit něco z dávné minulosti, musíte čerpat z archivní dokumentace nebo, pokud vám není k dispozici, pak ze vzpomínek pamětníků.
Pátrat v archivu ČBF není složité. Zde zjistíte, že celkem nedávno, v sezóně 2013/2014 se klatovský BK utkal s Jiskrou Domažlice ve II.lize mužů 2krát, když v Domažlicích padl po výsledku 60:80 a z vlastní palubovky odešel poražen po boji 64:69. V sezónách 07/08, 05/06 a 04/05, kdy měly Klatovy svůj tým mužů v třetí nejvyšší basketbalové soutěži, startovala domažlická Jiskra „o soutěž výš“ a k vzájemnému střetnutí nedošlo ani v Českém poháru. Dál než do sezóny 04/05 již archiv ČBF u nižších soutěží nesahá. „Paměť pamětníků“ sice není tak exaktní jako archiv, jsou tu však mlhavé vzpomínky na dobu už hodně minulou, kdy tým TJ Klatovy skutečně porazil první tým Jiskry Domažlice. Určit přesně sezónu, kdy k tomu došlo, se však nepodařilo.
A ani v této sezóně se nečekalo, že by to mohlo být jinak. Již obě přípravná utkání, zejména to v Domažlicích, ukázala trvající dominanci hráčů zpod věže arciděkanského kostela. Od přípravných utkání v září však již utekl nějaký čas, mladí klatovští muži absolvovali 10 utkání, ve kterých nejen že nasbírali cenné zkušenosti a ještě před koncem první poloviny soutěže si připsali tolik vítězství, jako za poslední obě sezóny 13/14 a 07/08 ve II.lize dohromady.
V sobotním podvečeru tedy obě družstva nastoupila v Domažlicích k boji o šesté vítězství, oba týmy totiž měly shodnou bilanci 5 vítězství a 5 porážek. Domácí hráče jistě „mile zaskočilo“, že jim soupeřem bude pouze 8 klatovských hráčů. Kvůli zranění chyběl Ondra Chobot, chyběli i oba pivoti Vondra a Valuch, chyběl i nemocný Sazama. Trenér domácí Jiskry pan Mgr.Karel Štípek měl k dispozici celý kádr a to i včetně z 1.ligové BK Loko Plzeň hostujících hráčů Jana Suchého a Jana Zemana. I proto se možná domácí nechali ukolébat vidinou snadného vítězství. Již první čtvrtina ale naznačila, že Klatovští pokud se jim daří držet hru v souladu se systémem, který si zvolili, mohou i bez podkošových hráčů být tvrdým oříškem. První čtvrtina skončila vítězstvím Klatov 10:12 a ta druhá byla věrným obrázkem té první a i když v jejím průběhu dostal zkušený Erik Eisman svůj tým do vedení (28:26), otočili Johánek s Dvořákem v závěrečné minutě skóre opět na stranu Klatov … 28:31.
Co se dělo o poločase v domácí šatně není asi těžké si domyslet. Faktem je, že v bílých dresech přišlo z domažlické šatny zcela jiné družstvo. Skvělá agresivní obrana nedovolovala našim hráčům v klidu rozehrát, během úvodních 3 minut jsme měli najednou víc ztrát než za celý první poločas, domácí naše chyby trestali rychlými protiútoky a nepomohl ani oddechový čas po dvou minutách hry. Šňůra 8 bodů vrátila domácím klid a ti šli v 8.minutě po trojce Suchého do 8 bodového vedení 46:38. Do konce třetí čtvrtiny jsme stáhli na „hratelný“ rozdíl 6 bodů. Když ve třetí minutě čtvrté čtvrtiny dostal náš kapitán Bernas technickou chybu společně s domácím Rolínkem za „vzájemné nesportovní chování“ a následně domácí získali dvojciferný náskok, začalo to jít s naší hrou z kopce. V 5.minutě se vyfauloval Bernas a chuť se vracet do obrany s rychlonohými hráči Jiskry klesala jako nálada ve skupině našich fanoušků. Musel proto přijít oddechový čas, který hráče vyburcoval do závěrečných minut. Kluci ještě zabojovali a z 15 bodového náskoku domácích ukrojili 4 body. To bylo důležité povzbuzení, ráno nás čekala odveta v Klatovech.
BASKETBAL JISKRA DOMAŽLICE - BK KLATOVY 74:63 (10:12,18:19,22:13, 24:19)
Statistika: Křiváček 13 – 5/5 – 2, Johánek 12 – 1/0 – 1, Dvořák 10 – 5/5 – 5, Bernas 8 – 2/0 – 5, Kubát 8 – 0/0 – 2, Batysta 7 – 0/0 – 1, Andrle 3 – 0/0 – 0, Kuneš 2 – 0/0 – 4.
Trenér: „Zasloužená a očekávaná výhra domácího týmu. Kolega Štípek využil možnosti plné rotace a to dalo domácím sílu do agresivní obrany, kterou uplatnili ve druhé půli. My jsme na střídání moc hráčů neměli, chyběli hlavně vysocí pivoti. Nezachytili jsme nástup Jiskry do druhého poločasu, ve kterém nás Domažlice zkušeně přehrávaly.“
„Ráno je moudřejší večera“. To známe hlavně z pohádek, méně však ze života. Tentokrát to v nedělním ránu 20.12.2015 platilo dvojnásobně !
Hosté z Domažlic sice dorazili bez vysokého Baxy (v sobotu 0 bodů, 0 faulů a minimum minut) ale s výborným mladým Matyášem Císařem (hostuje do extraligy U19 Loko Plzeň). My jsme vytáhli trumf v podobě pivota Pavla Vondry, který v sobotu, s ohledem na únavové svalové a úponové problémy, nehrál. Péče fyzioterapeuta pana Bc.Lukáše Helma opět přinesla sladké plody – Pavel Vondra se stal X faktorem odvety v Klatovech.
BK KLATOVY - BASKETBAL JISKRA DOMAŽLICE 77:73 (21:17, 28:13, 10:20, 18:23)
Očekávalo se, že hosté uplatní stejnou taktiku, jako ve druhé půli sobotního utkání. Po koši Vondry a jeho následné trojce ale přešli na zónovou obranu a to dalo našemu týmu šanci si každý útok řádně připravit a zakončit střelbou. I když ani na západočeské derby hala na Husáku nepraskala ve švech, ti diváci, kteří o poslední adventní neděli do haly přišli, mohli být svědky velice kvalitního II.ligového basketbalu. Poznat jeho krásu i dramatičnost jim bylo ale souzeno až od druhé čtvrtiny. Tu první jsme po vyrovnaném boji vyhráli 21:17.
Těžko popsat, co se dělo ve druhé desetiminutovce. Nazvat ji „čtvrtinou snů“, to by bylo neúctou k tomu, co náš tým na palubovce předváděl. Při vší úctě a respektu k soupeři, který bojoval, jak nejlépe dovedl, neměli hráči Jiskry šanci čelit klatovské tsunami. Jen telegraficky: 6 trojek a z toho Vondra 3 ve třech po sobě jdoucích útocích, 28 nastřílených bodů, pouhých 13 obdržených a hlavně pouhé 3 ztráty. A to vše bez Bernase, který si již v první čtvrtině udělal 3 osobní chyby. Skvěle ho však zastoupil Jan Kuneš. Do šaten odcházely oba týmy za stavu 49:30, když v závěru jsme ztratili 22bodové vedení.
Bylo by však hodně naivní si myslet, že Domažlice se na palubovku vrátí utkání „jen dohrát“. V úvodu druhé půle sice oba týmy svírala nervozita a dvě minuty nepadl koš. Bylo jasné, že tým, který se první prosadí, může mít hodně velkou naději, že se mu podaří naplnit své záměry. Bohužel pro nás to byli hosté, kteří následujících 6 minut vyhráli 12:3 a rozfoukali tak naději na zvrat v utkání. Naše hráče v tyto minuty svazoval sportovcům důvěrně známý „strach z důležitého vítězství“, začali jsme hrát příliš komplikovaně, při zakončování nám svazovala ruce nejen nervozita, ale i pravidlo 24 resp.14 vteřin. V obraně jsme navíc nechali až příliš prostoru hostujícímu Janu Suchému. Ten uplatnil své I.ligové zkušenosti a bezchybnou střelbou ze střední a dlouhé vzdálenosti dotlačil svými 12 body z 20, které Domažlice ve třetím hracím období nastřílely, skóre na 59:50. To již nám chyběl od 7.minuty Radim Dvořák, na kterého byli rozhodčí v neděli nezvykle přísní.
Krásná basketbalová bitva pokračovala i v závěrečné desetiminutovce. Již za dvě minuty koše Zemana a Jiřince ztenčily naše vedení na pouhých 5 bodů, svojí pátou trojkou v utkání ale kontroval Vondra. Dva rychlé fauly poslaly na střídačku definitivně Bernase, po dvou minutách si k němu přisedl i Honza Křiváček, také s 5 osobními chybami. Ale vedli jsme stále 9 bodovým rozdílem. Na hřiště se vrátil Erik Eisman, který dokáže tým Jiskry nejen skvěle dirigovat, ale v případě potřeby umí i zakončit nebo si vynutit faul. A hned se také „zády ke koši“ prosadil proti postavou ještě menšímu Andrlemu. Dal tak povel k závěrečnému náporu Jiskry, který měl proti naší pětce bez tří hráčů základní sestavy, přinést Domažlicím již takřka ztracené vítězství. Když do konce utkání zbývalo 2,5 minuty, snížila Jiskra již jen na rozdíl jediného bodu 67:66 ! Pak však přišly velké okamžiky Lukáše Batysty, který do té doby měl ve své osobní střelecké statistice z tohoto utkání pouhý 1 bod ze 4 trestných hodů. Hosté ho nechali volného na perimetru a Lukáš po přihrávce Jakuba Andrleho zacílil z trojkové čáry přesně …70:66. Erik Eisman však nechtěl své první mistrovské utkání v Klatovech prohrát. I jeho trojková střela byla precizní … 70:69. Náš prostupný protiútok znovu skončil v rukách Lukáše Batysty a ten opět nebojácně zúročil poslední tréninky a jeho trojka nám znovu dala znovu naději …. 73:69 a minuta do konce řádné hrací doby. Nejlepší střelec Domažlic Suchý však vzápětí snížil na 73:71 a po taktickém faulu na Johánka, který dal jen jeden trestný hod (74:71) si hosté vybrali svůj poslední oddychový čas a přesunuli se na naši obrannou polovinu. Tentokrát ale svoji další trojku netrefili, okamžitě byl ale faulovaný doskakující Kuneš … a opět jen 1 úspěšný trestný hod a naše vedení 75:71. Další střela hostů a ve snaze doskočit míč si naši podkošoví zavazejí, míč se dostává k Rolínkovi a ten dává i přes faul Batysty (75:73). Svůj trestný hod ale pouze nahazuje ale my máme díky Vondrovi míč pod kontrolou a je faulován. Bereme si oddychový čas a řešíme, jakou taktiku zvolíme na závěrečné vteřiny až Pavel dá obě šestky. Nikdo si nepřipouští, že by to mohlo být jinak. A Pavel Vondra svůj úkol plní ….. 77:73. Ještě střela hostů, která končí v zázemí a my vybíráme náš poslední time out. Kluci pak na hřišti dohodnutou akci zvládají perfektně a po infarktovém druhém poločase dosahujeme na vítězství, které snese i přídomek historické.
Statistika: Vondra 26 – 6/5 – 2, Křiváček 15 – 11/9 – 5, Kuneš 12 – 6/3 – 2, Dvořák 9 – 6/4 – 5, Batysta 7 – 4/1 – 4, Johánek 3 – 5/1 – 1, Andrle 3 – 4/3 – 2, Bernas 2 – 2/2 – 5, Kubát 0 – 0/0 – 1.
Trenér: „Máme nesmírnou radost a asi jsme si dali ten nejlepší dárek, co jsme mohli. Stejně tak věřím, že jsme udělali radost a dali dárek i všem sportovním fanouškům z Klatov a těm basketbalovým zvláště. A v neposlední řadě i všem členům, trenérům a funkcionářům BK Klatovy. Mýty jsou od toho, aby se bořily..
Náš tým je, až na trenéra (smích), hodně mladý a dnes prožil jak euforii, tak i takřka zmar, aby v samém závěru zažil nádherný pocit vítězství. Říkali mi, že derby Klatovy-Domažlice jsou nejen v basketbalu, ale i v dalších sportech atmosférou podobné fotbalovému souboji Sparty se Slávií. A měli pravdu. Čeho si však cením hodně je skutečnost, že obě utkání, jak v hledišti, tak i na hřišti, proběhla velice korektně. Jistě diváci si jak v Domažlicích, tak i v Klatovech zakřičeli, ale sport není koncert vážné hudby a chodí se fandit a ne jenom přihlížet. Hráči obou týmů si nenechali vzájemně ani vteřinu klidu, ani centimetr volného prostoru. Bojovali, žádný míč nebyl pro nikoho ztracen, bránili a protože to patří k basketbalu, tak i faulovali. V sobotu vydřeli vítězství domácí, ve druhé půli ale vydali hodně sil. V odvetě pak opět ve druhé půli ukázali velkou vůli, nevzdali se a dostali se až do vyrovnané koncovky. Všechna čest!
Jsme si však s kolegou Chaloupeckým vědomi, že nás rozhodující bitvy ještě čekají. Věřím, že jsi jsou toho vědomi i hráči. Nelze usnout na vavřínech, cesta k naplnění toho oč usilujeme vede jen přes poctivou tréninkovou práci.“