Dvakrát sto, jediný nespokojený byl trenér

Před  několikadenní přestávkou v tréninku z důvodu prázdninových pobytů mimo Klatovy, odehráli kluci U11 dva zápasy na palubovce SKB Rokycany.  Zdánlivě suverénní vítězství ale trenéra Svojanovského  neuspokojila.  Po tom, jak se kluci prezentují na tréninku, měly by být výkony většiny hráčů výrazně lepší.

SKB Rokycany – BK Klatovy U11  15 : 114

SKB Rokycany – BK Klatovy U11  27 : 103

Tým U11 tvoří hráči, kteří se basketbalu věnují již déle než tři sezóny, současně  v týmu získávají potřebné zkušenosti hráči o rok mladší. Budou to právě oni, kdo již od nové sezóny 2020/2021 potáhnou „nový tým U11“. A zapomenout nelze ani na hráče, kteří se v týmu objevili teprve nedávno a zatím se spíše s basketbalem seznamují. Lze tedy napsat, že v týmu najdeme hráče narozené v roce 2009, 2010, 2011 i 2012. Že se tato filosofie v nejmladších kategoriích aplikovaná v posledních 4 sezónách vyplácí je patrné z výsledků, které jsme pod nízkými koši dosáhli.

Prakticky již po prvních utkáních v novém roce na začátku ledna získali naši hráči titul krajských přeborníků /  http://www.basketbal-klatovy.cz/novinky/2753-prvni-krajsky-titul-sezony-2019-2020-do-klatov- / a to i přesto, že zbývalo dohrát ještě 6 utkání. Následná vítězství nad děvčaty z DBaK  neukázala pravou sílu týmu a tak se čekalo, zda se forma, díky které získal tým neuvěřitelné 4.místo na Christmas Cupu v Plzni mezi o rok staršími soupeři, vrátí při utkáních na hřištích soupeřů, tedy v Rokycanech.

Bohužel se tak nestalo i když výsledky obou utkání tomu neodpovídají. Již po necelých 2 minutách prvního utkání musel trenér Svojanovský vzít oddechový čas a důrazně svým svěřencům vysvětlit, že to, co na hřišti předvádí v obraně i útoku je na světelné roky vzdáleno od toho, čemu se věnuje tým na tréninku. Prohrávali jsme 2:3. Vystřídání jednoho nováčka druhým i rázná domluva zafungovali a do konce čtvrtiny již domácí nebodovali. 35:3.  Druhá pětice se hlavně díky dobré obraně Honzíka Šlofa (roč.2011), který eliminoval o rok staršího „tahouna“ druhé domácí pětky, prezentovala lépe a tak se domácí radovali během druhé čtvrtiny jen 2krát. Naši hráči nastříleli 27 bodů, na straně druhé řada akcí, která volala po dobré finální přihrávce, zůstala bez efektu neboť někteří hráči občas zapomněli, že nejsou na hřišti sami. Po třetí čtvrtině svítil na ukazateli stav 15:88. Bylo tedy pouze otázkou času, kdy a kdo vstřelí stý bod. Po zásluze to byl Honza Šlof.

Druhé utkání a naši hráči opět v představě, že si domácí nebudou bránit a že bude stačit jen po hřišti chodit.  Hra neměla ani „ždibíček“ z toho,  co trenér po hráčích vyžaduje na trénincích. Při vší úctě k domácím, kteří ještě stále mají šanci na zisk 3.místa, neměl by tým, který myslí na dobré umístění na NF 2020, vyhrát první čtvrtinu jen 19:7. Druhá pětice přiblížila skóre k reálné naději na dosažení 100 bodů – poločas 15:48. Ve třetí čtvrtině však jsme přidali jen 17 bodů (!!??) což rozhodně není něco, čím by se mohli kluci chlubit. 65:19. V závěrečných 8 minutách, kdy již domácím hráčům a hráčkám docházely síly a tak si často pomáhali fauly, se ukázalo, jak je důležité se během tréninků věnovat kondiční přípravě. Obranný tlak našeho týmu nutil domácí k ztrátám míče a ty naši hráči rychle trestali. Nakonec dosáhli, na začátku poslední minuty, i sta bodů. Po zásluze byl střelcem kapitán týmu Filip Šnejdar.

Trenér:  „Spousta lidí, kteří vědí o čem basketbal je, řadu trenérů nevyjímaje, se domnívá, že trénovat minižákovská družstva je idylka. Většina zavzpomíná na své zkušenosti z tohoto období a na spoustu legrace, kterou si v dětském kolektivu užili.

Jistě. Pokud je vám jedno, zda vaše práce má či nemá smysl, pak jste v pohodě. Tedy pokud má hra vašeho týmu něco společného s basketbalem, má cíl a hráči se ve zvládání basketbalových dovedností zlepšují, pak plníte své trenérské poslání. Když se ale stane, a vám je to jedno, jen zábavou dětí, které při ní, bez ohledu na nějaká pravidla, jen hází na koš, pak si možná neuvědomujete, jak těm dětem ubližujete. Časem zjistíte marnost svého počínání, které k ničemu nevedlo, snad jen k tomu, že děti si zvykly na porážky. Jak v basketbalu, tak i v životě.

Civilizační proměny, technické a technologické vymoženosti, stejně jako obrat v přístupu k výchově ze strany mnohých rodičů ale i školy, to vše se projevuje nejen na rostoucím nezájmu dětí o sport jako takový, ale i o přístup k plnění povinností na trénincích včetně docházky. Řada kluků má „školní přístup“. Chodí na tréninky, ale nechodí tam trénovat. A právě tady končí ta zdánlivá idylka. Kluci, kteří přišli „jen na trénink“ a ne trénovat jsou naladěni na „jiný kmitočet“ a když zazní pokyn, aby šli do pravého rohu stojí a vykuleně koukají, kam několik těch, kteří poslouchají, jde. Na každém tréninku je třeba pokaždé, když se kluci staví na zadní čáru,  opakovat, aby udělali rozestupy. 20 minut se věnujete, od loňského jara, nacvičování jednoduché akce dvou hráčů a vše jde jako po drátku. Pak na toto cvičení navážete hrou, při které okamžitě nastane příslušná tolikrát procvičovaná situace a ……. hráči udělají pravý opak !!??

Proto od trénování dětí většina trenérů rychle utíká, ono také není jednoduché, naučit děti zatížené laxním školním přístupem, třeba dvojtakt. Noví trenéři ochotni se věnovat minižákovským kategoriím  nepřichází, oni nepřichází ani jiní do starších týmů.

Obecně jsem si trošku postěžoval neboť když porovnám to, čemu se na trénincích intenzivně věnujeme, s projevem hráčů na hřišti během utkání, mám často pocit, že bych měl klubu vrátit peníze.“

Krajský přebor ukončí náš tým utkáními s tradičním rivalem  BK Lokomotiva Plzeň v sobotu 22.2. od 8,30 a 10,15 hod. Půjde jak o to, dohrát Krajský přebor U11 2019/2020 bez porážky a tedy dosáhnout z 24 utkání přeboru 24 vítězství, tak i o vylepšení celkového skóre. Jak vyplývá z níže uvedené tabulky, potřebuje náš tým nastřílet v těchto 2 utkáních minimálně 217 bodů aby docílil průměr více než 100 bodů na jedno utkání.  Asi se objeví na utkáních i předseda ČBF OZČ či jiný vrcholový funkcionář z plzeňského krajského vedení, aby  týmu předal medaile krajských šampiónů 2019/2020.

Poděkování patří rodičům za fandění (viz fotografie) a pomoc s dopravou.

Po skončení Krajského přeboru bude náš tým startovat v kvalifikaci o účast na Národním finále U11 v Ostravě. Soupeře pro kvalifikaci se dozvíme příští týden.

Níže – fotografie z utkání v Rokycanech.