DVĚ SRÁŽKY SE ZKUŠENOSTMI
Se dvěma možná nejzkušenějšími týmy sk.A II.ligy mužů svedl los náš tým mužů v jeho prvních utkáních v roce 2016. I když na naší straně byla výhoda domácího prostředí, byly naděje na úspěch v sobotním podvečeru proti lídrovi tabulky spíše v oblasti teorie a ani v nedělním popoledni, kdy nás čekal zkonsolidovaný a odhodlaný tým Berouna, nikdo nečekal, že by to byla procházka růžovým sadem.
BK KLATOVY – SKB ROKYCANY 47 : 77 (8:18, 12:17, 11:24, 16:18)
Rokycany vzaly, na rozdíl od jiných výjezdů, utkání v Klatovech velice vážně a přijely v čele se svým playmakerem Jakubem Velenským /7 sezón NBL v pražské Spartě, 3 v Kolíně, 1 na Sokole Vyšehrad, dále pak 1.liga v Plzni, Trutnově atd./, který i ve svých 36 letech patří mezi superrozehravače. Vedle něj se na křídlo postavil Václav Honomichl, stále ještě 23letý hráč, který však již od sezóny 2009/2010 hraje vrcholový basketbal /NBL – Plzeň, Chomutov, Brno, aktuálně opora BK Loko Plzeň/, pod koš pak Zdeněk Pechman, 205 cm vysoký pivot, který se ve svých 37 letech stává legendou západočeského basketbalu. Jistě by bylo možné jmenovat i další hráče vedoucího celku ligy, třeba však říci, že jak Velenský, tak i Pechman, mají každý více zkušeností, než celý náš tým dohromady.
Možná i proto jsem začali hodně snaživě, bránili soupeře „zuby nehty“ a do 5.minuty jsme drželi vyrovnaný stav 4:5. Pak však zaúřadoval Honomichl a získal svými 12 body z celkových 18, které Rokycany v první čtvrtině zaznamenaly, vedení o 10 bodů.
Herní i taktická převaha soupeře byla zřejmá i v dalším průběhu utkání. Soupeř hrál klidně a čekal na naše chyby, které krutě trestal rychlým protiútokem. Nám se naopak nedařilo, ke klidu nepřispěly ani zbytečné útočné fauly a smůlu, kterou jsme měli v zakončení či při střelbě ze střední či delší vzdálenosti, jsme si, věřme, vyčerpali na hodně dlouho dopředu. Rokycany nám již potřetí v této sezóně uštědřily lekci z pragmatického basketbalu a vrátily nás znovu na zem k poznání, že bez min. 3krát v týdnu společně propocených triček se s tak mladým týmem, jako je ten náš, hraje se zkušenými týmy jen velice těžko. O našem trošku bojácném výkonu svědčí jak pouhých 16 faulů, tak i pouhých 12 trestných hodů za zápas.
Statistika: Vondra 11 – 2/1 – 3, Křiváček 6 – 2/2 – 3, Bernas 5 – 0/0 (!!??) – 3, Kuneš 5 – 0/0 – 1, Batysta 5 – 0/0 – 2, Valuch 4 – 4/0 – 2, Dvořák 4 – 2/0 – 0, Andrle 3 – 2/1 – 0, Sazama 2 – 0/0 – 4, Kubát 2 – 0/0 – 0, Johánek a Chobot 0 – 0/0 – 0.
BK KLATOVY - BK BEROUN 77 : 53 (19:20, 23:14, 18:10, 12:9)
Beroun sice nemá v kádru „hvězdy“ typu Velenského či Honomichla, disponuje však výškově velice kvalitním týmem (Beníšek 202 cm, Cipra 202 cm, Karásek 203 cm, Vožeh 200 cm), výbornými zkušenými křídly (Šašek průměr 13 bodů/utkání, Leopold 12,4 bodů/utkání) i šikovnými rozehrávači (Paul 8 bodů/utkání, Peterka). Navíc jde o hráče, kteří spolu hrají již delší čas, jsou v ideálním basketbalovém věku, přijeli v kompletním složení a plni sebedůvěry po dobře odehraném utkání v Domažlicích, kde dlouho drželi s domácí Jiskrou krok. Je třeba si také připomenout, že v této sezóně nás porazili na domácí palubovce jak v poháru, tak i v prvním vzájemném střetnutí v lize.
A úvod utkání pověst Berouna jen potvrdil! Vysoký Beníšek se lehce obtočil kolem Vondry a otevřel skóre, aby vzápětí trojkou získal pro hosty vedení 5:0. Naše pětka se na hřišti trošku hledala a hosté využívali nesehranosti naší obrany, které nepomohly ani změny v sestavě. Naštěstí se chytil střelecky Honza Křiváček a hlavně díky jeho přesné střelbě jsme přežili první čtvrtinu bez vážnější újmy – 19:20.
V úvodu druhého hracího období srovnal Křiváček skóre a jeho následná trojka nás poprvé dostala do vedení 24:21. Pak se nám podařilo 3krát odpovědět na soupeřův koš vždy košem a trojkou a tak jsme zcela pozvolna a nenápadně získali vedení o 10 bodů, které jsme do poločasu zvýšili na nadějných 13.
V přestávkové šatně jsme si zavzpomínali na podobné 19 bodové poločasové vedení s Jiskrou Domažlice a i proto jsme asi v začátku druhé půle soustředěně bránili. Dobře bránil ale i soupeř a tak se diváci dočkali prvního koše až v polovině 4.minuty a to k naší radosti z ruky Tomáše Bernase. Když pak tentýž hráč zvýšil z dalšího našeho útoku na 51:34, spadla z našeho týmu definitivně nervozita a střelecky se začalo dařit i Vondrovi jehož dvě trojky v krátkém sledu nám vynesly 22 bodové vedení. V závěrečné čtvrtině se proto utkání už spíše jen dohrávalo i když diváci stále mohli sledovat, jak se s agresivní a místy až za hranice pravidel i hráčské etiky jdoucí obrany (Berounští hráči č.5 a 10), naši hráči vyrovnají. Do hry v závěru zasáhli i mladíčci Jakub Andrle a Ondřej Kohout (oba roč.1998) a připsali si své další „zkušenostní“ minuty v II.lize mužů. Zajímavé by bylo zjistit, kolik stejně „starých“ hráčů ve II.lize nastupuje.
Statistika: Křiváček 26 – 13/11 – 0, Vondra 17 – 5/5 – 2, Bernas 15 – 2/1 – 3, Dvořák 5 – 0/0 – 5, Valuch 4 – 0/0 – 4, Batysta 4 – 0/0 – 3, Johánek 3 – 4/3 – 0, Kuneš 2 – 0/0 – 1, Andrle 1 – 2/1 – 1, Sazama 0 – 0/0 – 2, Kubát 0 – 0/0 – 0, Chobot 0 – 0/0 – 0.
Trenér Ing.Svojanovský: „Poprvé jsme nastoupili v kompletním složení se 12 hráči. Do základní rotace však zatím zapojujeme 8 maximálně 9 hráčů, což je zcela od úrovně II.ligy běžné. A také proto, že do naplnění našeho cíle jsme ještě hodně vzdáleni. Na straně druhé však je také zřejmé, že výkonnostní rozdíly mezi jednotlivými hráči se pomalu srovnávají, bohužel ale hlavně pro to, že část těch donedávna jasně lepších na své výkonnosti ustrnula a ti donedávna slabší se jejich úrovni přibližují. Každému, kdo na utkání chodí, není třeba nikoho jmenovat, zamyslet bychom se ale měli nad důvody. Ten je jediný = trénink. Jsem přesvědčen, že je v silách hráčů si zorganizovat čas tak, aby dali svému studiu vše, co je potřeba a současně plnili své povinnosti vůči týmu. Studoval jsem také VŠ a současně hrál každý víkend, přede mnou i po mě to zvládly tisíce dalších, nevidím důvod, proč by zrovna naši hráči měli být výjimkou. Pokud dobře vzpomínám, tak to nezvládali většinou ti, kteří měli problém jak se studiem, tak i basketbalem.
Proč o tom mluvím? BK nám poskytuje maximální podporu a stále hledá další a další možnosti, jak podmínky, ve kterých tým mužů pracuje, vylepšit. Máme kádr, který má věkový průměr 20,8 roku. Můžeme se jen zlepšovat zatímco ti „mazáci“ jako je Kuba Velenský, Zdeněk Pechman, Martin Šašek, Pavel Prach atd. působící dnes v týmech soupeřů budou dříve či později již končit. Věk nezastavíš. Ano, do týmů soupeřů přijdou noví, jistě i velice kvalitní a třeba i zkušení hráči. Ale ti mohou vhodně doplnit i náš kádr. Nám zde v Klatovech vyrůstají talentovaní hráči. Pokud nezpychnou, jak se to již některým stalo, a nezačnou si myslet, že už umí všechno a o basketbalu toho vědí víc než 5 trenérů z NBA dohromady, můžeme jít „ve stopách Sršňů Písek“ a po stabilizaci našeho bytí v II.lize třeba i v reálně blízké budoucnosti přivést do Klatov I.ligu.
Ale zpět do současnosti. Vyrovnanost naší skupiny II.ligy je neskutečná. Mezi pátou Jiskrou Domažlice a Berounem na desátém „sestupovém“ místě je rozdíl pouhých dvou bodů. Hodně napoví další dvoukolo. Který tým v posledním lednovém víkendu uspěje, ten může počítat s klidnějším závěrem sezóny. Udělejme tedy vše pro to, abychom se nevraceli z tripu Děčín – Varnsdorf s prázdnou!“
Fotogalerie z obou utkání k otevření níže.
