HOLÝŠOV NAD NAŠE SÍLY

Právem se těšili naši chlapci U11 na svá další dvě utkání proti suverénnímu lídru Krajského přeboru, mimo soutěž hrajícímu BKK Holýšov. Kluci totiž již začínají chápat, že jen utkání se silným soupeřem je mohou posunout výkonnostně nahoru. Přesvědčili se o tom na Vánočním turnaji v Plzni a teď také v Holýšově. A i díky víkendovým utkáním se podařilo odhalit věci, které by mohly negativně ovlivnit naplnění cílů, které si tým U11 společně vytýčil.
Hned první utkání odhalilo, že chlapci po zápasové pauze, poslední utkání jsme hráli v Klatovech proti děvčatům z DBaK (66:17 a 81:6) 6.1.2018, nejsou na nové utkání řádně koncentrováni. Byla sice snaha hráče na utkání s neporaženým týmem Holýšova namotivovat, bohužel však kluci měli v hlavách dvě vysoké porážky na domácí palubovce z konce října 2017 (33:64 a 27:71) a nastupovali k prvnímu utkání už předem ve svých hlavách poraženi neboť domácí nastoupili kompletní, tedy včetně svých tří starších hráček a hráčů z nichž zejména Karolína Hadravová a stejně tak i Tomáš Syrovátka jsou hnacími motory holýšovského týmu. A nejen nedostatek víry ve vlastní síly, ale i určitá ospalost poznamenala celé první utkání, ve kterém někteří naši hráči podřimovali i na hřišti. Porážka 54:26 (14:4, 12:7, 18:2, 13:13) byla zcela zasloužená.
Nebylo se co divit, že v přestávce mezi prvním a druhým utkáním trenér kluky v šatně moc nechválil a pouze v klidu zopakoval chyby, které mnozí na hřišti už od začátku sezóny stále a stále opakují i přesto, že na tréninku jsou jednotliví hráči právě na tyto chyby upozorňováni s tím, že vedou ke ztrátám míče a novým šancím pro soupeře. Tedy jak trenér rád říká „zase píšeme v diktátu babička s tvrdým y i když víme, že je to špatně“.
Na začátku druhého zápasu to však opět vypadalo, že „tu babičku“ jinak než s „y“ napsat neumíme. A někteří jakoby opět podřimovali. Nebýt chyby domácích a našeho následného rychlého vyhození míče dopředu, po kterém jsme, těsně před koncem první čtvrtiny, proměnili dvojtakt, prohráli bychom 21:0, takto to bylo 21:2. Naštěstí druhá čtvrtina již přinesla na naší straně proti prvnímu utkání výrazně zlepšený výkon v obraně a to pak mělo pozitivní dopad i do sebevědomí při zakončování útoků. Vyhráli jsme druhou čtvrtinu 16:7 a to probudilo definitivně i hráče úvodní sestavy. Na své holýšovské soupeře sice nestačili, ale už výrazně lépe bránili a prohráli „jen“ 13:4. Zajímavostí „souboje prvních sestav“ je fakt, že na straně domácí nastřílena Hadravová (mimo soutěž) 14 bodů, výborný Štěpán Martínek 12 bodů a vysoká Karafová (mimo soutěž) 6 bodů a 1 bod přidal Michal Jelínek. Domácí sice vedli 41:22, naše sestava v závěrečné čtvrtině však našla svůj rytmus, dokázala jakž takž ubránit kapitána domácích Tomáše Syrovátku (mimo soutěž), který v druhém utkání dal 12 ze 14 bodů své sestavy, a začala pomalu ukrajovat z náskoku domácích. K vítězství to sice již náš tým nedovedlo, pouze k nejlepšímu výsledku, který doposud s BKK Holýšov některý z jeho soupeřů v této sezóně uhrál. Rozdíl 14 bodů je pro náš tým v podstatě takové malé vítězství a pokud vezmeme v úvahu, že „poněkud rozpačití rozhodčí“ v poslední čtvrtině několikrát náš tým očividně poškodili – např. vypíchnutá přihrávka, po které náš hráč postupoval s míčem sám do koše se zpožděním odpískaná k údivu všech přítomných v hale jako faul i když ke kontaktu hráčů vůbec nedošlo, mohl být výsledek ještě lepší. Takto … 50:36 (21:2, 7:16, 13:4, 9:14).
Pevnost řetězu se pozná podle jeho nejslabšího článku. Síla týmu pak podle toho, co dokáží zahrát ti nejmladší. Náš tým U11 tvoří aktuálně sice 6 hráčů ročníku 2007, ale 2 jsou prakticky začátečníci, 5 hráčů roč.2008 (1 začátečník), 4 hráči roč.2009 a 2 hráči dokonce roč.2010. Není to ta nejsilnější sestava, kterou jsme v Klatovech schopni vyslat do hry. To je bohužel smutná realita a neplatí to jen u chlapců U11. Až se toto změní, pokud se to někdy změní, pak se možná zase dočkáme i nějaké medaile z NF či postupu do extraligové nadstavby v mládežnických ligách.
Trenér Ing.Svojanovský: „Moc jsem se na obě utkání těšil a teď jsem trošku zklamán. Ale to sport přináší. Postupně se snažím doplňovat tým o hráče odpovídajícího věku, ale není to zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Doba, když se přišlo do školy, rozdaly se lístečky s pozvánkou na návštěvu zkušebního basketbalového tréninku a druhý den přišlo 25 kluků, ta je dávno pryč. Titulek sice zní, že Holýšov byl nad naše síly, osobně bych ho upřesnil v tom smyslu, jak je i uvedeno v článku, že by to tak být nemuselo, pokud by „zájem klubu“ byl vždy na prvním místě. Ale neklesám na mysli a věřím, že se mi časem, ve spolupráci s ostatními kolegy trenéry, podaří systémovou kategorizaci uvést v život bez výjimek a s všeobecným respektováním zásad, které jsme si sice obecně odsouhlasili, ale s jejich naplňováním máme poněkud problémy“.