KADETI U17 A DEN „BLBEC“
S poměrně velkým očekáváním bylo sledováno zahájení nového ročníku LIGY KADETŮ U17. Zejména proto, že náš klub v tomto ročníku reprezentuje tým, kterému v jarní baráži o účast v extralize chybělo pouhých 14 vteřin k historickému postupu.
Neplakalo se ale nad rozlitým mlékem, příprava na sezónu začala již 30.7. a byla o poznání tvrdší a náročnější, než kdykoli v minulosti. Přinesla i své ovoce, když ti starší kadeti (roč.2008) nenašli v dresu týmu U19 v přípravných utkáních a turnajích soupeře a minulý víkend se významně podíleli na vítězném entrée juniorů U19 do ligy. Kadeti pak zdolali v přípravě i reprezentaci Bavorska v rámci jejího soustředění v Klatovech. Vše bylo nasměrováno na úvodní dvě domácí utkání, ke kterým do Klatov přijely týmy Brandýsa n.L. a Liberce.
Pomsta za jaro vyšla Brandýsu na 100% !
Vraťme se do minulé sezóny, kdy náš tým i po vstupních prohrách v Liberci a na Spartě obsadil v základní skupině 2.místo a postoupil do finálové skupiny. Zde postupně zvítězil doma nad Brandýsem a Jižními Supi, následně pak i v Brně s SK Žabovřesky a podlehl suverénní NH Ostrava. Následně, po prohře v Chomutově, ovšem realizoval doslova zázrak v podobě vítězství v Brandýse a stal se tak právě na úkor Brandýsa kandidátem na postup do baráže o extraligu. Brandýsu pak nepomohl ani „podivný zázrak“ v podobě vítězství v Ostravě a sen o baráži a postupu do extraligy se mu rozplynul jak pára nad hrncem. Náš sobotní soupeř nám tedy měl „co oplácet“ a jeho motivace byla skutečně enormní.
BK KLATOVY - BK BRANDÝS N.L. 58:87 (13:19,22:27,7:24, 16:17)
Když víra ve vlastní schopnosti přesahuje ty reálné několikanásobně, pohled na soupeře z nichž většina je o rok či dva mladší a tedy i méně fyzicky vyspělá a hned z první akcenaší lehce doskočí nový hráč Vojta Musil míč a otevře skóre svým prvním košem v našem dresu, pak je vše pěkně růžové a plné optimismu. A když první dva útoky hostů skončí přihrávkou do autu, tak už všichni naši hráči na hřišti berou varovná slova trenéra před utkáním jako nesmyslné strašení. Agresivní obrana s tlakem na hráče s míčem, o které bylo řečeno, že by měla být základem naší hry neexistuje, mladí hráči Brandýsa procházejí naší obranou jako nůž máslem, otáčejí skóre na svoji stranu díky našich ztrátám, u kterých nás nejvíc bolí, že k nim dochází okamžitě po našem obraném doskoku a hosté snadno skórují. Jejich první trojka v 7.minutě, opět po naší ztrátě při vyhazování míče z autu, je dostává už do dvouciferného vedení (6:16) a na bohorovosti naší obrany nic nemění ani oddechový čas. Agresivitu naší obrany s tlakem na hráče s míčem nejlépe charakterizují pouhé 3 fauly našeho týmu za první hrací období. Sice snižujeme na 13:16, v závěrečných vteřinách však hosté trojkou mění skóre.
Využiji citace z Výsledkového zpravodaje BK Klatovy, který zejména pro sponzory a přátele klubu připravuje JUDr.Steidl: „Kadeti se nechali v sobotu zaskočit soupeřem, který neměl být výrazně lepší. Mužstvo složené z hráčů Brandýsa, Čelákovic a Nymburka, hrající prakticky bez dlouhých, však klatovské dokonale rozebralo, nenechalo je v klidu rozehrát, vyhodit z autu či doskočit míč pod vlastním košem.“
Na náš tým padl strach a podle toho také vypadala druhá čtvrtina. V ní jsme zcela rezignovali na doskoky v útoku (1) ale, co bylo ještě horší, i pod naším košem (3 !? doskoky) nás přeskákali o hlavu menší soupeři. Dovolili jsme soupeři 27 bodů (!!!). Třetí hrací období nám proti Supům i Žižkovu vyšlo, bohužel stejná taktika měla jednu vadu. Naši hráči, kteří mají plnit roli „dobrmanů“ působili spíše jako pudlíci s plným bříškem. V útoku jsme 9krát ztratili míč a soupeř nás okamžitě trestal, nepomohly změny sestavy, kdo přišel na palubovku se většinou prezentoval ztrátou či neproměněnou šancí. Poslední fotka světelné tabule pak poskytuje důkaz, že v poslední čtvrtině jsme byli tak agresivní, že jsme neměli ani jeden faul !!??
„Den blbec měl na jaře silný tým Brandýsa, dnes jsme si ho vybrali my. I když měla být obrana základem naší hry, dostali jsme na domácí palubovce 87 bodů!! To se opravdu nedá vyhrát. Opět jsme, podobně jako před týdnem, převzali herní styl našich soupeřů. Před týdnem hráči v poločasech pochopili, že tudy cesta k vítězství nevede a obě utkání jsme vyhráli. Tentokrát se tak nestalo neboť chybělo to nejdůležitější a to je herní kázeň. Ta byla jednoznačně na straně soupeře, který svojí výrazně kolektivní hrou plnil 100% stanovenou herní taktiku a zaslouženě zvítězil“ říká k úvodní porážce sezóny trenér Svojanovský.
Statistika: Mráz 12 – 3/2 – 2, Šnejdar 11 (1x za 3) -4/0 – 0, Šlof 7 (1x3) – 4/2 – 2, Musil 6 – 0/0 – 0, Kodyš 6 – 0/0 – 0, Melka 6 – 6/4 – 1, Strejc 4 – 0/0 – 2, Kinský 3 – 2/1 – 2, Kotáb K. 2 – 2/0 – 2, Zikmund 1 – 2/1 – 3 (1xTCH), Ševčík 0 – 0/0 – 1.
„Nebylo snadné po sobotním fiasku vyburcovat hráče k zodpovědnosti nejen za svůj herní projev, ale i ke kolektivnímu přístupu. Nerad to říkám nahlas, ale své zde hraje i to, jak tým funguje i mimo hřiště. Není dobré, když si při očividně laxním či sobeckém přístupu některého hráče, nevymění mezi sebou třeba i pár tvrdých vět. Není dobré, když hráči, kteří nemohou nastoupit a trénovat z důvodu drobnějších zranění, nejsou přítomni na tréninku a dokonce se nepřijdou podívat ani na zápas! To s týmem „dýchají“ pouze, když jsou nominovaní a dostanou se na palubovku? Na straně druhé, což je dáno především věkem, kdy každý jedinec ví všechno nejlépe, všude byl a na všechno má to jediné správné řešení, máme v týmu několik přeborníků v šeptání za zády.
Liberec prohrál jen těsně na Tygrech Praha „B“ a protože zatím nelze moc odhadnout sílu výrazně pozměněných kádrů soupeřů, spoléhal jsem na hráče, u kterých lze nejlépe probudit v sobotu zcela ztracenou herní kázeň.“ uvádí k nedělnímu utkání trenér.
BK KLATOVY – BA LYNX LIBERECKO 81:57 (22:17,19:17,18:11,22:12)
Proti sobotní základní sestavě nastoupil náš tým se dvěma změnami. Melku nahradil Šnejdar, Musila s ohledem na výšku hráčů základní pětice soupeře Kodyš, jehož sobotní výkon jako jediný bylo možné označit za slušný. A důvěru, možná jako jediný, nezklamal. Úvodní minuty patřili Šnejdarovi i díky realizaci nacvičených setů, pak přišli ke slovu další a po 6 minutách svítil na světelné tabuli stav 14:2. Vypadalo to, že se tým vrátil k tomu, čím se na turnajích prezentoval. Škoda jen, že svědky naší dobré hry byla pouze hrstka rodičů, sobotní diváci zklamaní sobotní selankou individuálních přístupů ke hře mnohých našich hráčů, zůstali doma. Příznivci se těžko získávají, zato snadno ztrácí. Hráči zpod Ještědu pochopili, že jim je asi cesta k zisku bodů zapovězená, uklidnili se a jejich hra, podobná té naší z žákovských let – kolečko s hand off , jim začala vycházet zejména proto, že naši hráči drželi v obraně „bobříka mlčení“ a místo komunikace, která je nejsilnější složkou obrany, se chovali jako rybičky v akvariu. Zůstalo u našeho 10 bodového náskoku, trojka a vzápětí dvojka po naší zcela zbytečné ztrátě, zredukovaly naše vedení na pouhých 5 bodů. Pokud někdo očekával, že soupeře smeteme v dalších minutách, se nedočkal. Důvodů bylo několik. Jednak se již v průběhu první půle dostali na hřiště všichni hráči z lavičky, hlavně však proto, že velká část našich hráčů k úžasu přítomných rodičů ukazovala, jaké šance se dají neproměnit. Bylo jich přímo zpod koše, bez obrany soupeře, za celý zápas 19 !!! (= 38 bodů). Více není třeba dodávat. Doslova jsme utrpěli vítězství a jak mi pošeptal po zápase trenér hostů Richard Leško, bývalý slovenský reprezentant a současně i trenér slovenské reprezentace U20, utkání mu úrovní spíše zapadalo do NRL, kterou hraje liberecké béčko.
Statistika: Šnejdar 17 (1x3) – 3/2 – 1, Šlof 15 – 8/1 !!?? – 4, Mráz 14 – 0/0 ?? – 3, Zikmund 11 – 4/1 – 2, Strejc 6 – 0/0 – 0, Kodyš 5 – 3/1 – 2, Musil 4 – 0/0 – 1, Melka 3 – 2/1 – 0, Ševčík 2 – 0/0 – 1, Kinský F. 2 – 0/0 – 0, Kotáb K. 2 – 0/0 – 1.
Trenér:
„Čekal jsem těžký a náročný zápas s Brandýsem. Věřil jsem ale, a myslím, že stejně jako diváci, že když si jádro týmu společně s pěticí U19 dokázalo poradit v kat.U19 s favorizovanými týmy Supů a Žižkova, že díky zkušenostem spojených s bojovností, nasazením a kázní, zdoláme i mladý tým Brandýsa. Nepodařilo se. A bohužel jsme i v neděli, po dobrém vstupu do utkání, nepodali jako tým výkon adekvátní práci odvedené v přípravě. K jedincům se nevyjadřuji, jednak většina z nich nechce slyšet pravdu, která jako jediná je může posunout dál, jednak i proto, že to co jim chci říct ode mě slyší na tréninku okamžitě a pak samozřejmě, při stejných chybách, které jim vytýkám na tréninku a pak i v zápase.
Na druhé straně mám radost z příchodu Vojty Musila, který i v krátkých vstupech do víkendových utkání naznačil, že by mohl brzy dýchat na záda Mrázovi a je jen na něm, zda svoji šanci chytí za ten správný konec. Mám dobrý pocit, že mám v týmech U17 i U19 hráče, kteří jsou ochotni 2krát v týdnu přijít ráno v 6,30 do haly na hodinový střelecký trénink a stejně tak ve čtvrtek večer na další nepovinný trénink skills. Vím, že by jich mohlo chodit víc. Ale každý má i v tomto věku nastavený svůj hodnotový žebříček a tak místo vstávání ve jménu kolektivu, si raději pospí a pochutná na snídani od maminky. Nemám jim to za zlé. I oni dříve či později zjistí, že jim třeba ten basketbalový vlak ujíždí i s jejich přáteli a šance do něj ještě naskočil může už být minimální.
V minulé sezóně jsme začali ligu kadetů U17 prohrami v Liberci a na Spartě. Byly to dvě ze čtyř porážek v základní části, ze které jsme postoupili do finálové skupiny. Jedna vlaštovka nedělá jaro a jedna porážka, i když na domácí palubovce, neznamená, že nemůžeme bojovat o mety nejvyšší. Já si toho jsem vědom. Je otázka, zda si to uvědomí i hráči a slétnou z oblak přesvědčení o své jedinečnosti zpět na zem.“
