Kadeti U17 „B“ – tak takhle NE !!!

K poslednímu utkání základní části NRL U17 odjel v sobotním mrazivém ránu přes brdské kopečky do Příbrami náš tým v tradičně kombinovaném složení, kde vedle 6 stabilních hráčů U15 (bez Šnejdara, který si výkony a na trénincích řekl o nominaci do U17), nastoupili i 4 hráči U17, kteří na trénincích rozhodně nedávají najevo, že by měli zájem o nominaci do týmu pro finálovou skupinu Ligy U17. Trenér Svojanovský: „Očekával jsem, že proti předposlednímu týmu tabulky NRL se celý tým vyhecuje k maximálnímu výkonu, každý odevzdá disciplinovaně a zodpovědně to, co na trénincích nacvičujeme. Že ti mladší U15 ukáží, že jsou již dnes dobře připraveni na poslední lednový víkend neboť stále ještě doutná naděje na postup do extraligové nadstavby ze 4.místa v tabulce. A ti starší U17, že mě svým výkonem přesvědčí, že dokáží v ostrém zápase víc, než ukazují na tréninku a že s nimi je možné počítat i v utkáních finálové skupiny U17.“

Skutečnost však byla diametrálně jiná, než si trenér představoval. Sice jsme začali velice sebevědomě a získali poměrně snadno vedení 6:0 resp. 8:2. A jako by to již byl ve 4.minutě utkání vítězný náskok, vytratila se disciplína a především zodpovědnost, jak ve vztahu k sobě sama, tak i ve vztahu k týmu. Chybujícího a pouze se divícího Pavelce vystřídal Kryštof Kotáb a změnu lze charakterizovat pouze slovy „z bláta do louže“. To proto, že znuděný Kotáb, už při rozcvičování dávající zřetelně najevo, jak ho obtěžuje, že má hrát a dokonce zodpovědně proti „nějaké Příbrami“, se ihned prezentoval nezájmem bránit a v útoku dvěma ztrátami odpovídající úrovni U11. Domácí náš pocit „že je dobojováno“ využili a do 8.minuty otočili skóre na 16:13. V závěru naše sestava přece jen restartovala mírnou snahu a tak jsme I.čtvrtinu nakonec vyhráli 19:18. Do druhé čtvrtiny se vrátil na hřiště Pavelec. Naději, že se vyvaruje chyb, které ho v posledním období „opozičního vzdoru“ pronásledují, dal jeho úspěšný průnik. Vzápětí však znovu, jako vždy „cizí vinou“, ztratil 2krát zcela nezodpovědně míč a bylo po naději. Asi ho více lákalo veselé povídání s Kotábem na střídačce. Ještě ve 4.minutě jsme vedli 27:22, pak však následoval obranný kolaps, který nastartoval nesportovním faulem Kolacki. Místo pohyblivé obrany se i ti, kteří by měli jít příkladem svou bojovností, upadli do pasivity. Na palubovce stálo 5 divících se hráčů Klatov pouze čekajících, až dá soupeř koš, aby pak se jeden z nich, většinou bez spolupráce se spoluhráči, se pokusil dát v útoku koš. Trenér: „Naposled jsem podobný nezájmem a ignoranci snahy a nasazení, bojovnosti a koncentrace na výkon, zažil v minulé sezóně při NRL U17 v Sokolově. Nepomohla střídání, nepomohly změny obrany, do letargie, která postihla již před utkáním ty, jejichž sebevědomí sahá do nebes ale výkonově nestačí ani na chvost Ligy U15, začali padat i ostatní (Kinský, Kmetek) neboť viděli, že je to marné“. Velkým zklamáním byl i „výkon“ těch starších (Kolacki, Strejc, Veselský). Nebylo se tedy co divit, že domácí vyhráli úsek od 4 do 10.minuty 18:2 a v poločase tedy vedli, aniž by museli vyvinou větší snahu. 42:29. Pokud přítomný pan Kydlíček doufal, že se vývoj ve druhé půli otočí, pak doufal marně. Jasně o tom hovoří třetí čtvrtina, kdy po neproměněném dvojtaktu a následné ztrátě opustil palubovku Kotáb, demonstrující na hřišti jasně svůj nezájem. I Kolacki bez jediného obranného doskoku, pouze jedním zakončením zpod koše, ale naopak s 2 neúspěšnými trojkovými střelami (!!??) a již tradiční ztrátou v podobě přihrávky soupeři, rovněž ukázal, že v organizované hře na úrovni ligy, podřízené strikně taktice a strategii, s ním není možné počítat. Kdo byl o víkendu na utkáních s Brandýsem a Jižními Supi tak ví, co mám na mysli. Bohužel ani Kinský (střelba ve druhé půli zpod koše 6/1, trojky 3/0, 3 ztráty) nedal trenérovi podnět, aby se zamyslel nad jeho zařazením do širšího výběru pro finálovou skupinu U17. I u něj dosahuje aktuálně opoziční vzdor svého maxima. Marné hledání pětice hráčů, kteří by byli společně ochotni hrát basketbal, pokračovalo a před poslední čtvrtinou vzrostl náskok domácích na strašidelných 24 bodů !!?? Je třeba uvést, že v Klatovech jsme vyhráli 96:55. Veselí to ale některým hráčům na lavičce nevzalo. Alespoň o čest, osobní i týmovou, zabojovala pětice ve složení Veselský, Kinský, Ševčík, Kmetek a Vaník. Posledně jmenovaný dal ve 3 minutě hned 2 trojky z úctyhodné vzdálenosti. Přidali se svými koši Veselský a Kinský, tým si rozpomněl na to, jak má bránit a jak může bez větších problémů překonat domácí obranu. Snížili jsme na 53:70 a zbývalo ještě 7.minut.  Přišlo ale to, co se stává, když rozhodčí nejsou za svůj výkon trenéry ohodnoceni. Laťka co je a co není faul byla vytažena v závěru hodně vysoko a tak některé do očí bijící fauly nebyly odpískány. Korunu všemu dal starší z rozhodčích, když bylo z naší strany reklamováno, že čas běžel ještě 10 vteřin po odpískání a zastavil se na 6:44 do konce. Rozhodčí odmítl 10 vteřin, rozhodl, že to byly jen 4 vteřiny a vyžádal nastavit čas na 6:40 do konce. Na argumentaci, že čas ukazuje, kolik zbývá do konce a ne, jako ve fotbalu, která je minuta, prostě nechtěl slyšet. 😊 A jak to mají rozhodčí vždy, když udělají chybu, ve zvyku, hdiskrozil technickou chybou i přesto, že celá diskuze probíhala v klidu, neboť o výsledku už bylo rozhodnuto, a ne vinou rozhodčích, ale přístupem některých našich hráčů, již v průběhu druhé a třetí čtvrtiny. Tu závěrečnou jsme vyhráli 21:20 ale už nám to nebylo nic platné.

BK PŘIBRAM 2000  -  BK KLATOVY „B“  85:62 (18:19, 24:10, 23:12, 20:21)

Statistiky: Veselský 22 – 0/0 – 1, Kinský 14 (1x3) – 6/3 – 0 !!??, Ševčík 9 – 2/1 – 1, Kmetek 7 – 2/1 – 2, Vaník 6 (2x3) – 0/0 – 2,  Pavelec 2 – 0/0 – 1, Kydlíček M. 2 – 0/0 – 0 !!??. Kolacki 0 – 0/0 – 3, Kotáb 0 – 0/0 – 0.

Trenér: „Už mě opravdu unavuje vysvětlovat hochům s diagnózou „opozičního vzdoru“, že právě v této sezóně mohou hodně získat, pokud se s maximální snahou a bez zbytečných řečí s potlačením pocitu své jedinečnosti a bezdůvodné povýšenosti budou poctivě a bez ulévání věnovat rozvoji toho, stále ještě mála, co se již v basketbalu naučili. Ale že také mohou všechno, a to nevratně a jednou pro vždy, ztratit a zařadit se do davu těch, kteří mohli, ale mysleli si, že už nemusí, protože všechno umí. Měli by si vzít za příklad známý výrok řeckého filosofa Sókratése „Vím, že nic nevím“. Platí to i v basketbalu, do nějž zatím naši teenageři nahlédli jen velice málo a proto se domnívají, že oni ví všechno. Teprve časem, budou-li ochotni připustit, že v basketbalu existuje tolik věcí, o kterých neměli ani tušení, poznají, jak moc si svou představou o své dokonalosti škodili. Jejich hodiny ukazují za 5 minut 12. Je tedy, chtějí-li se ucházet o místo v sestavě týmu U17 pro sezónu 2024/2025, nejvyšší čas začít pracovat na tom, aby byli konkurenceschopní těm z roč.2008, kteří budou tvořit jádro U17 v příští sezóně. A kolik bude „volných míst“ do 12 hrajících či spíše do 10 hráčů v rotaci, si již dnes mohou snadno spočítat. Tedy ztrácet možnost hrát utkání proti starším soupeřům a získávat tak herní zkušenosti, o to někteří naši hvězdní hráči nemají zájem. Budu to brát v úvahu.“