KLATOVSKÝ DOUBLE V DERBY !!!
Stejně jako před rokem svedl los II.ligy k posledním dvěma utkáním v roce 2016 náš tým s rivaly z BK Jiskra Domažlice. Loni se začínalo v sobotu v Domažlicích a domácí s přehledem vyhráli 74:63, v neděli nás ale nechali utéct v poločase na 49:30 a když už se zdálo, že ve druhé půli Jiskra skóre otočí, postaral se o naše vítězství 77:73 dvěma trojkami v samém závěru Lukáš Batysta, dnes už hráč Jiskry.
Basketbaloví odborníci možná nebrali v úvahu, že Jiskra je s 8 vítězstvími a pouhými 2 porážkami na 2.místě tabulky a předpovídali, že v obou utkáních rozhodne domácí prostředí a že tedy nastane, stejně jako loni, dělba bodů. Letos se začínalo v Klatovech.
BK KLATOVY - BK JISKRA DOMAŽLICE 76:61 (19:14, 20:16, 17:15, 20:16)
Hala BK sice nebyla tak hustě přeplněna diváky, jako při pohárovém zápase s Pardubicemi, úspěchy týmu mužů však přilákaly mnohé, kterým pohárové utkání zaimponovalo. A naši borci se jim odměnili raketovým nástupem, když mezi 3 až 8 minutou nedovolili hráčů Jiskry skórovat a získali vedení 17:5. Hosté odpověděli přes hráče, od kterých se to čekalo nejméně, úspěšní byli 2krát Baxa a jednou Císař a díky našemu polevení v obraně dal trojku s klaksonem Blacký … 19:14.
V úvodu druhé desetiminutovky jsme zvýšili náš náskok znovu až na 13 bodů (27:14) a nastal pověstný „spánek na vavřínech“. Ukázalo se ale také, že proti kvalitní obraně Jiskry se dokáží prosadit jen někteří naši hráči. Střídání posadilo hosty znovu do sedla a v závěru poločasu stáhli naše vedení na 9 bodů ….. 39:30. Tento náskok jsme drželi i po poločasové přestávce pouze za cenu snížené rotace 8 hráčů.
Když závěrečné dějství otevřel košem Aušprunk a Křiváčkova trojka dala skóre 61:47 zdálo se, že je rozhodnuto. S tím ale nebyli smířeni domažličtí hráči a ti díky skvělým sběhům Rolínka, kterého nacházely Eismanovy přesné pasy, třetí trojce Blackého v zápase a koši Bauera snížila Jiskra na 63:56 a do závěrečného hvizdu zbývalo ještě dlouhých 6 minut. Naštěstí jsme úspěšně kontrovali dvěma koši. Vše pak definitivně rozhodla 7.minuta, kdy útočně fauloval hostující playmaker Eisman a vzápětí mu byla odpískána technická chyba, která byla jeho pátou osobní chybou v utkání. Náš tým v následných 3 minutách prokázal jak herní disciplinu, tak i pevné nervy … z 67:58 na 76:58 hlavně díky 100% střelbě šesti trestných hodů. Kdo přišel, nelitoval. Utkání přineslo vše, co moderní basketbal prezentuje.
Statistika: Nelson 22 – 6/4 – 5, Aušprunk 22 – 7/4 – 2, Křiváček 15 – 7/6 – 2, Sazama 7 – 0/0 – 2, Bernas 5 – 4/3 – 1, Kuneš 3 – 0/0 – 0, Dvořák 2 – 0/0 – 5, Andrle Jakub 0 – 0/0 – 2, Chobot 0 – 0/0 – 2, Johánek 0 – 0/0 – 1, Andrle Jiří 0 – 0/0 – 0, Vondra Pavel 0 – 0/0 – 0.
Nedělní dopolední utkání v Domažlicích jak basketbalově, tak i co do dramatičnosti a náhlých zvratů, mělo ještě vyšší kvalitu než utkání sobotní. Domácí, kteří doma vyhráli 5 ze 6 utkání již při rozcvičování působili sebevědomým dojmem. Bylo zřejmé, že je sobotní porážka nijak nepoznamenala, navíc rozšířili své řady o svého nejlepšího střelce Honzu Zemana a blonďatého štírka Hrudku. A začali impozantně a po 8 minutách hry se dopracovali v podstatě stejnému skóre jako my v sobotu …. 19:9 a do druhé čtvrtiny ale vstupovali již jen se 7bodovým vedením. Druhou čtvrtinu tohoto odvetného derby utkání lze směla označit jako „Kunešovu“. Náš hráč střídal kolem 3 minuty v reakci na domácí, kteří do hry poslali třetího vysokého hráče. Honza si svoji obranářkou roli zkušeně splnil a v útoku pak přidal, mezi 3 a 5 minutou tři trojky a byl protiváhou domácímu Blackému, který proti nám našel svoji střeleckou trojkovou fazónu. Na chviličku jsme se dokonce ujali vedení (34:35), domácí si ho ale rychle vzali zpět. Poločasový výsledek 42:40 svědčil o pohledném dramatickém utkání pro diváky, trenérům se ale, z pohledu na ne zrovna kvalitně fungující obrany, nelíbil. Bylo otázkou, který tým lépe vstřebal sobotní mač a vydrží mu síly do závěru.
Náš tým opět prakticky v 8 členné rotaci (Pavel Vondra nastoupil jen na chvíli jako protiváha k vysokému domácímu Baxovi) začal druhou půli s rozvahou, stejně tak domácí a tak se zrodila na body nejméně plodná desetiminutovka … 14:14. To už jsme byli rozjeti do maximálních obrátek. Výrazně jsme zvýšili aktivitu, která nám chyběla v úvodu (první poločas a pouze 7 faulů na našem kontě). Radim Dvořák pevně uchopil dirigentskou taktovku a otočili jsme skóre na 60:56 pro nás a vypadalo to, že se již domácí nezmůžou na kontraúder. Ovšem pak přišly velké chvíle domácího Erika Eismana. Jako v dobách své největší slávy v dresu Lions J.Hradec, prakticky pouze s občasným přicloněním svých spoluhráčů, nastřílel od 2 do 6 minuty 13 bodů. Díky jemu domácí prakticky smazali náš hubený náskok, řádně nám přistřihli křidélka a do závěrečných minut šli s vedením 75:68. Zdálo se být rozhodnuto. Naši borci ale ukázali bojovná klatovská srdce! Vyždímali ze sebe poslední zbytky sil a odměnou jim bylo, po důležité trojce Křiváčka, vedení 79:77. Smutným hrdinou posledních dvou minut se stal 41letý, stále však skvělý hráč domácích Michal Rolínek. Jeho zásluhou nejdříve domácí vyrovnali na 79:79. Pak jsme po „and one“ nedali trestný hod (81:79) a Rolínek nejdřív dal 1 trestný hod a následně i koš a znova dostal domácí do vedení o jediný bod. Pak však při doskoku fauloval našeho Nelsona a ten prokázal při trestných hodech ledový klid… 83:82. Domácí přišli po oddechovém čase s akcí, která končila neúspěšnou střelou právě Rolínka, my doskočili a vyslali míč vpřed sprintujícímu Nelsonovi, který pečetil naše šťastné vítězství efektní smečí!!!
BK JISKRA DOMAŽLICE - BK KLATOVY 82:85 (23:16, 19:24, 14:14, 26:31)
Statistika: Nelson 22 – 4/4 – 3, Křiváček 18 – 6/5 – 1, Aušprunk 13 – 10/6 – 3, Dvořák 10 – 4/2 – 4, Kuneš 9 – 0/0 – 2, Johánek 6 – 2/0 – 1, Bernas 5 – 4/3 – 4, Sazama 2 – 2/2 – 4, Vondra 0 – 0/0 – 0. Chobot a Andrle Jakub nenastoupili.
Trenér Ing.Svojanovský: „Myslím, že obě utkání ukázala, že se zde na západě Čech hraje kvalitní basketbal. V sobotu jsme poprvé v této sezóně nastoupili s 12 hráči a doufali, že se nám podaří zopakovat výkon, který tým podal proti Pardubicím. V úvodu to tak také vypadalo. Čím více o tom přemýšlím, tak docházím k závěru, že jsem podlehl iluzi o naší herní převaze a unáhlil se ve střídání. Domažličtí se díky tomu vrátili do hry a nechybělo mnoho, aby se opakoval stejně infarktový závěr jako před rokem. Jsem přesvědčen, že naše sobotní vítězství, jak mi ostatně i řekli někteří hráči Jiskry, bylo zasloužené.
V nedělním ránu jsme, pravděpodobně opiti sobotním úspěchem, začali hodně laxně. Ta snížená aktivita byla zřejmá již při rozcvičování. Našich pouhých 7 faulů za poločas znamenalo trest v podobě 42 obdržených bodů. I v 8 členné rotaci jsme ale byli schopni stupňovat tempo a vypadalo to, že se Jiskře utrhneme. Co však předvedl v poslední čtvrtině Erik Eisman, to se jen tak nevidí. Byl nebranitelný, byl neomylný. Opravdu klobouk dolů. Naštěstí se nám ho podařilo zastavit, když si šel sednout na chvíli Honza Křiváček a jeho místo zaujal Sazama. Ten pak dal, z mého pohledu zlomové 2 trestné hody, pak Aušprunk přidal 2 ze 3 a zase to bylo už jen 75:72. V závěru to již bylo spíše o štěstí, stačilo maličko a radovali by se domácí. Jsem rád, že se tentokrát štěstíčko naklonilo na naši stranu.
Nechci vyzdvihovat žádné jedince. Již před sobotním utkáním jsme s hráči mluvili o tom, že vše musíme podřídit tomu, aby vyhrál BK Klatovy. A že je úplně lhostejné a nedůležité, kolik kdo dá bodů, kolik minut stráví na hřišti a kolik na lavičce. Prostě slovy klasika – jeden za všechny a všichni za jednoho.“
