Kluci U11 2krát rekordně vítězí na Lokomotivě Plzeň!

Rekordní výsledky této sezóny, kterých dosáhli před týdnem naši mladší minižáci U12 v Rokycanech (17:135 a 18:130), měly jen velice krátký, jepičí život. Týden se sešel s týdnem a ve výsledkovém přehledu na našich webových stránkách již od sobotního odpoledne, sice ne nijak výrazně, ale přesto zelené na bílém bijí do očí rekordy nové. Dosáhli jich naši nejmladší minižáci U11 a to dokonce na palubovce našeho letitého rivala BK Lokomotiva Plzeň.
Potěšující pohled na tabulku Krajského přeboru napovídá, že náš tým U11 chlapců narozených v roce 2009 a mladších drží vysoký výkonnostní standard. A to díky zkušenému jádru a postupnému zapojování nových hráčů, kteří se buď prostřednictvím rodičů, které dostihla dobrá pověst práce našeho klubu s nejmenšími basketbalisty, nebo jsou získáni jako talentovaní jedinci ze školních basketbalových kroužků. To i proto, že ti mladší, kteří ještě mohou počítat svoje působení na hřišti v týmu U11 spíše na minuty než na hodiny, dostávají od trenéra možnost hrát navíc v týmu U10, se kterým se náš klub zúčastňuje všech turnajů, ať již jsou organizovány centrální ČBF Praha, krajskou ČBF nebo samostatně basketbalovými kluby. A právě v dlouhodobé systematické práci s nejmenšími chlapci je celé tajemství úspěchů našeho klubu.
Krajský přebor nejmladšího minižactva U11 po polovině soutěže:
1. BK Klatovy (h) 12 12 0 1291:199 24
2. BK Přeštice (mix) 12 10 2 688:466 22
3. DBaK Plzeň 12 7 5 636:531 19
4. SKB Rokycany (mix) 12 6 6 500:753 18
5. BK Jiskra Domažlice 12 5 7 695:560 17
6. BK Klatovy (d) (MS) 12 2 10 339:882 14
7. BK Lokomotiva Plzeň 12 0 12 231:989 12
Vraťme se nyní na plzeňskou palubovku, kde v sobotním dopoledni dosáhl náš tým tyto výsledky:
BK LOKOMOTIVA PLZEŇ - BK KLATOVY 4 : 155 (0:40, 4:31, 0:48 a 0:36)
BK LOKOMOTIVA PLZEŇ - BK KLATOVY 12 : 143 (6:28, 0:42, 4:33 a 2:40)
Trenér Svojanovský, spíš než vlastní průběh obou utkání, zhodnotil první polovinu soutěže a naznačil , kam se s týmem chce ubírat : „Rekordy jsou od toho, aby se překonávaly. Osobně výsledky ani nepřeceňuji, ani nebagatelizuji. Přece jen ale nelze nebrat v úvahu, že naším soupeřem byla právě plzeňská Lokomotiva. Máme průměrný výsledek z 12 odehraných utkání 107,6 : 16,6. A čeká nás dalších, prakticky stejných 12 utkání a pak kvalifikace o účast na NF U11 v Ostravě, kam věřím, při vší úctě k soupeřům, postoupíme. Kladu si ale otázku zda je pro náš tým KP dostatečnou soutěží pro přípravu na zápasy na NF. Jistě, kluci si v konfrontaci s krajskými soupeři mohou podstatně lépe než na tréninku odzkoušet záměrnou spolupráci dvou, tří i více hráčů - to jsou ty krásné akce, kterým občas aplaudují i rodiče soupeřů, mohou dostat do podvědomí trvalou snahu o rychlý protiútok, který by měl být naší hlavní zbraní neboť máme jen jednoho vysokého hráče. A také se kluci učí bránit, číst hru soupeře a předvídat jeho přihrávky či nájezdy. Ale v Ostravě narazíme na týmy, které pracují stejně náročně, stejně tvrdě a mnozí i s výrazně výkonnostně kvalitnějším kolektivem. Proto chci pro kluky v dalším období hledat kvalitní soupeře k přípravným utkáním, které jim přinesou nové zkušenosti a pro mě budou obrázkem, kam je třeba zaměřit naši pozornost na tréninku. První takovou vlaštovkou byla nedávná utkání v Chomutově. Další bude CHRISTMAS CUP 2019 v Plzni, kde náš tým U11 bude mít za soupeře týmy U12 neboť kategorie U11 letos není. Zde jednotliví hráči budou mít možnost ukázat, do jaké míry je s nimi možné na NF v Ostravě, kam pojede jen omezený počet těch nejlepších, počítat. Ale i obě utkání v Plzni ukázala velké rezervy. V prvé řadě máme v týmu poměrně ne příliš početné konkurenční prostředí. Cestou je rozšíření kádru, trvá však nějaký čas, než si hráč z kroužku zvykne na tréninkový režim. Je hráčskou přirozeností dosáhnout co nejlepšího výsledku. Ubude stovkových výsledků. V druhé polovině totiž chci udělat určité změny ve složení herních pětic. Nelíbí se mi totiž, že někteří hráči na sebe až příliš vzali roli komparzu, jejich aktivita na útočné polovině je minimální, do akcí se takřka nezapojují a tím pádem nejsou a nebudou pro zkušené soupeře na NF znamenat nebezpečí. A to se musí změnit. Také, chceme-li naši hru v obraně postavit na agresivitě a tlaku na celou pětici soupeře, nebude dál možné hráčům na tréninku akceptovat alibistický přístup obranného vyčkávání. Ale kromě kluků musíme také zapracovat na rodičích. Vím, že se někteří neztotožňují s náročným přístupem, který je však pro spokojenost kluků s vlastní hrou i hrou týmu nezbytnou podmínkou. Jsme basketbalový tým a ne nějaký kroužek vyšívání a proto máme i své cíle, které chceme společně dosáhnout. A kluci už ví, že Bez práce nejsou koláče. A mnozí už i začínají chápat, že to platí nejen v basketbalu, ale i ve škole a v životě“.