Kluci U11 zaskočili Loko Plzeň, bohužel jen jednou
Po 4 vítězstvích na domácí palubovce s týmy z M.Lázní a Domažlic vyjeli naši chlapci U11 v sobotu 13.10. odpoledne na, pro většinu chlapců z týmu, své první zápasy mimo Klatovy. A hned na palubovku našeho velkého rivala, pro kterého jsme a oni pro nás, motivací k tréninku a ke zlepšování basketbalových dovedností. A to je dobře, jak pro Plzeň, tak pro Klatovy.
Už při rozcvičování bylo zřejmé, že v ročníku 2008 má Lokomotiva svůj kádr početnější a tedy i fyzicky a výškově vyspělejší, i když na straně domácích dostali šanci i nováčci a dva hráči roč.2009. Náš tým nastoupil s 15 hráči, když chyběl jen Vítek Svoboda. Naše sestava stála na 7 hráčích roč.2008, dalších 4 hráčích roč.2009 a pak po 1 hráči 2010 a dokonce 2011 a dvou absolutních nováčcích, kteří začali s basketbalem teprve před měsícem.
Karty tedy byly rozdány a mohlo se začít.
Úvod patřil jednoznačně domácím, kteří nás nepustili na svoji obrannou polovinu a vedli 4:0. Klukům sice trvalo déle, než si uvědomili, že hrají utkání, některé bylo nutné prostřídat. A výsledek se dostavil. První čtvrtinu jsme sice prohráli 12:9, ale na debakl to už nevypadalo. Zejména pak, když ve druhé čtvrtině jsme překvapivě přehrávali zkušenější hráče Lokomotivy a to i přesto, že bylo zřejmé, že domácí se po taktické stránce dobře připravili a eliminovali naše nacvičené akce. V poločase jsme vedli 26:22. Třetí čtvrtina byla velkým soubojem obran a skončila hubenou remízou 6:6. Rozhodnout měla čtvrtina čtvrtá. V ní jsme mírně zvýšili na konci 3.minuty naše vedení na 36:30 a pak měli několik šancí k jeho navýšení. Vymstila se nám ale nedůslednost v zakončení útoku, kdy několik dvojtaktů zůstalo neproměněno. To pramení, a kluci to dobře vědí, zejména z časté nekoncentrovanosti během tréninku, kdy mnozí nedbají připomínek trenéra a trénují ve tříčtvrtečním tempu. Domácí nás za to potrestali a minutu před koncem domácí kapitán střelou z opravdu velké dálky vyrovnal na 36:36. Oba týmy pak měly po jednom neúspěšném útoku a zdálo se, že nás čeká prodloužení. Proti ale byl Jarda Melka, který po průniku pod soupeřův koš úspěšně zakončil a strhl vítězství na naši stranu.
BK LOKOMOTIVA PLZEŇ - BK KLATOVY 36 : 38 (12:9, 10:17, 6:6, 8:6)
Druhé utkání po cca 20 minutové přestávce bylo překvapivě opět vyrovnané. Bohužel ale jen do 5.minuty druhé čtvrtiny – stav 19:19. Bylo však zřejmé, že domácí jsou na tom lépe fyzicky, což je na jedné straně důsledkem nezřídké pohodlnosti mnohých našich hráčů na tréninku, na straně druhé ale i věkem, jak již bylo uvedeno v úvodu. Strůjcem domácí „šňůry“ na 30:19 byl domácí nenápadný hráč s č.12 Tonda Hanzlíček, který se na této šňůře podílel 6 body. Bylo zřejmé, že disciplinovaný výkon z prvního utkání byl ten tam. A domácí pokračovali ve své nátlakové hře i ve druhé půli a bohužel ani oddechové časy nepřinesly změnu neboť co v nich bylo řečeno, bylo zapomenuto dřív, než byla hra znovu zahájena. Po třech čtvrtinách 43:24 pro Lokomotivu a bylo rozhodnuto. Na dění na hřišti to ovšem nemělo vliv. Tam se bojovalo, jako by byl stav nerozhodný. Lokomotiva nakonec, hlavně proto, že měla „více páry“, zaslouženě zvítězila.
BK LOKOMOTIVA PLZEŇ - BK KLATOVY 52 : 32 (15:14, 15:7, 13:3, 9:8)
Pohled na utkání očima soupeře: https://www.bkloko-plzen.cz/news/1573/687/prvni-derby-tymu-u11/
Trenér Ing.Svojanovský: „ Je vždy příjemné, když přijde něco milého a přijde to nečekaně. To bylo naše vítězství v prvním utkání, kdy bylo zřejmé, že nás soupeř podcenil a úspěšný vstup do utkání ho v tom jen utvrdil. Ale i přes vítězství, kterého si velice ceníme, nám utkání ukázalo, kam musíme upřít svoji tréninkovou práci. V našem výkonu byla řada chyb a nedostatků, ale i určité jiskřičky, které když řádně rozfoukáme, mohly by vzplanout a být ku prospěchu týmu. V druhém utkání jsme, bohužel, totálně propadli v posledních minutách druhé čtvrtiny v obraně, když nám koše dával prakticky nebráněný Tonda Hanzlíček. Pak již bylo těžké kluky nějak výrazněji motivovat, navíc mnohým již docházely i fyzické síly. Co však nelze přejít jsou opakované chyby a bohužel i občasná sobeckost. U kluků, kteří začali na jaře a nemají dost zkušeností by se to ještě dalo prominout. Zde mám na mysli třeba porušení pravidla „přes půl“ nebo přešlapy čas ohraničujících hřiště. Něco ale budeme muset udělat s neúspěšným opakováním jedné a té samé individuální akce, nedotažením úniku pod koš dvojtaktem, přihrávkami „nikomu“ nebo soupeři, zejména při vyhazování z autu. Tedy chceme-li v odvetných utkáních s Plzní uspět, a čeká jich nás ještě 6, což je dobře, musíme na tréninku ještě přidat. Nejen snahy, ale také v docházce. A v tom mi mohou pomoci především rodiče kluků. Těm bych rád poděkovat za pomoc v dopravě na utkání i jejich postupně se lepšící podporu kluků na hřišti hlasitým povzbuzováním.“
