Liga chlapců U14 – z 9 hráčů hned 7 dvojciferných střelců
V okleštěné sestavě
Jarní prázdniny, které začínají o tomto víkendu, pokaždé naruší svým vlivem standardní tréninkový i zápasový režim. Proto namísto soboty, předehrávali naši mladší žáci U14 své ligové utkání s BK Přeštice již ve středu 1.3. Náš tým do utkání nastoupil pouze s 9 hráči, když ze standardního kádru chyběl na školním lyžařském kurzu zraněný Radek Pavelec, překvapivě ale trenér postrádal i dva z U13 pendlujících hráčů. Ještě hůř na tom ale byla paní trenérka našeho soupeře.
Hosté začali nebojácně
I když pozice Přeštic na posledním místě v tabulce Ligy A není nijak lichotivá, má i tak velký přínos pro hráče, kteří tak mají možnost konfrontovat své basketbalové dovednosti s vyspělejšími soupeři a získávat neocenitelné herní zkušenosti. Vedle jednoznačně dominujícího Jakuba Vodičky velice viditelně výkonnostně roste Jakub Svěrek, který během utkání rozdal našim hráčům asi 8 beranic (= krásných bloků) a také i věkově mladší Michal Hubač. A protože hlavně ti starší z naší základní pětky Šnejdar-Kotáb-Ševčík-Petrovický L.-Kydlíček L. jaksi pozapomněli, že se v basketbalu nejen útočí, ale také brání, šli hosté ve 3.minutě do vedení 4:1. Ano, správně to chápete. Naši hráči nedali poslednímu týmu tabulky za tři minuty koš ze hry !!??
S obranou přišel obrat
Zdaleka ne maximální, ale pouze zvýšená snaha bránit, přinesla ještě v prvním hracím období příliv bodů na naše konto a to i přesto, že se mnozí naši hráči snažili získat prvenství v nepsané soutěži „kdo nedá více střel zpod koše“. Sestavu ochotnou přistoupit k utkání s maximální zodpovědností a také obranným úsilím našel trenér až po 3 minutách třetího hracího období, když laxně bránícího K.Kotába nahradil mladičký Honza Šlof. Ten pak spolu s bratry Kydlíčky, Kmetkem a Ševčíkem, který měl z I. čtvrtiny nůž na krku, přehrávali soupeře a blýskli se i slušnou realizací nacvičených akcí. I proto neměl trenér důvod posílat na poslední 10ti minutovku někoho jiného neboť jak L.Kydlíček, tak i J.Šlof , a nakonec i L.Petrovický, který po 4minutách vystřídal Šlofa, mohli dál posilovat, v soubojích s fyzicky zdatnějšími soupeři, svoji hráčskou sebedůvěru. Že se jim to bude hodit třeba na NF je bez diskuzí. Škoda a ještě jednou škoda pro dva absentující hráče z U13.
Proč ne od první minuty, ale až v závěru?
Do závěrečných 2 minut poslal trenér zpět na hřiště trio hráčů, kteří si své na střídačce odseděli především kvůli věcem, o kterých často slyší na tréninku známou větu: „Když to uděláš takto, tak jdeš střídat“. A najednou to šlo !!! Během dvou minut takřka nepustili soupeře na svoji polovinu, důsledně plnili obranné povinnosti dané uplatněným obraným systémem a zatížili konto Přeštic hned 10 body.
BK KLATOVY - BK PĚŠTICE 110 : 33 (22:7, 27:9, 23:9, 38:8)
Statistika: Kydlíček Michal 17 (1x3) - 0/0 - 2, Kmetek 17- 6/1 !!?? – 2, Kinský 17 (2x3) – 4/1 – 1, Šnejdar 14 – 4/2 – 1, Kotáb 14(1x3) – 2/1 – 0 !!??, Ševčík 11- 2/1 – 1, Kydlíček Lukáš 10 – 0/0 – 0, Petrovický Lukáš 6 – 4/2 – 1, Šlof Jan 4 – 0/0 – 0.
Trenér Ing.Svojanovský: „Starého psa novým kouskům nenaučíš. Proto nikdy nebudu sdílet názor mnohých, že „Z cizího krev neteče“, zejména když jde o majetek klubu, a také že pravidla a nařízení by se měla ctít a tedy dodržovat, zejména když jsou stanovena výborem klubu. A třeba i že MY je víc než JÁ. Je toho hodně, co už nezměním, i když doba k tomu vybízí. Slyšel jsem či četl v životě řadu vyjádření, a nejen v basketbalu, ze kterých přímo kapala závist. Dnes mi závistivé výkřiky či věty připadají směšné. Co lze závidět 72letému důchodci, kterého chce vláda připravit o zákonnou valorizaci? Vyslechl jsem si možná stovky výmluv nejen hráčských, ale i rodičovských, proč něco nešlo či nejde. A myslel jsem a myslím si o nich své. Od těch, typu zapomněl jsem doma klíče a mobil a nedostal se domů pro věci, až po ty např. pravidelné žaludeční potíže či škrábání v krku apd., které přicházejí vždy v jeden a ten samý den tréninku. Vyžaduji, když s někým pracuji, aby do toho šel se stejným zápalem a nadšením jako já. Vím, že to u většiny těch, s kterými pracuji není možné, ale nevzdávám to v naději, že dříve či později jich víc a víc pochopí, že právě toto je ta správná cesta k naplnění společného cíle. A ne polovičatost, liknavost, egoismus a falešná solidarita ve snaze nevybočit z řady. Že v mých slovech není nic k utkání s Přešticemi? Ale je. Kdo chce, ten si je najde.“
