MUŽI „A“ V OHROŽENÍ
„Jak si kdo ustele, tak si i lehne“. Stará ale stále platná pravda. A lze ji vztáhnout i na náš tým mužů, jehož pozice jako nováčka v II.lize byla až donedávna více než dobrá. A nutno říci, že tým nevyburcovala ani klesající úroveň naší hry, ani výsledky ostatních účastníků soutěže, které bohužel byly ve svém důsledku proti nám. Naopak! V okleštěné sestavě 8 hráčů jsme přivezli dvě vítězství z Děčína a Varnsdorfu a hráči se jen utvrdili v tom, že se nám již nic nemůže stát. Osudné zaváhání proti 6ti členné sestavě Litoměřic vymazalo šťastné vítězství nad Ústím n.L. a to jen utvrdilo naši rádoby jistotu. Trenér týmu charakterizoval v preview na víkendová utkání situaci následně: „Pro naše hráče to bude příležitost se znovu potkat na hřišti. I když všichni víme, jak jsou pro nás domácí utkání důležitá, místo evidence účasti více registruji omluvné SMS.“ A to ještě netušil, že mu pilíř naší obrany Jan Valúch odletí do Vietnamu, z osobních důvodů se omluví další podkošový hráč Václav Kubát a že ve středu skolí střevní chřipka Pavla Vondru.
Sedm statečných
V sobotním podvečeru jsme tedy měli k dispozici pouze 7 hráčů, což doslova bilo do očí 11 členné sestavě hostujícího vedoucího celku tabulky z města Škodovek. Podobně jako před 14 dny Litoměřice, tentokrát jsme to byli my, kdo neměl co ztratit. A možná proto byl náš výkon velice bojovný, nechybělo nasazení, potvrdili jsme, že když chceme, dokážeme i dobře bránit. Bohužel v útočné fázi nám s přibývajícími minutami začal chybět pohyb, naše hra se stávala statická a střelba ze střední a větší vzdálenosti byla adekvátní tomu, co má ten který hráč natrénováno. Za celý zápas jsme netrefili jedinou trojku !!?? Přesto jsme se drželi a před závěrečnou čtvrtinou vedl lídr tabulky je o 3 body. O vítězství rozhodl hned v úvodu posledního hracího období, když získal 13 bodový náskok, který zkušeně udržel na 10 bodech při závěrečné siréně.
BK KLATOVY – AŠ MLADÁ BOLESLAV 56:66 (11:17, 17:14, 16:16, 19:12)
Statistika: Bernas 14 – 4/2 – 4, Křiváček 10 – 7/4 – 4, Kuneš 9 – 2/1 – 2, Johánek 7 – 0/0 – 1, Dvořák 8 – 0/0 – 2, Sazama 5 – 3/1 – 4, Batysta 2 – 2/2 – 0.
V neděli litý boj, jehož výsledek hrubě ovlivnili rozhodčí
Sokolové z Kbel sehráli v sobotu velice vyrovnaný zápas v Domažlicích a odešli poraženi o 6 bodů. Vítěz tohoto utkání prakticky mohl hodit starosti se sestupem za hlavu. Pro nás by 11 výher znamenalo udržení, Kbely končí doma utkáními s Varnsdorfem a Děčínem a tyto týmy již svůj boj o udržení vzdaly. Podle toho se i utkání vyvíjelo. Chvíli vedli hosté, pak se skóre přelilo na naši stranu. My jsme se již mohli opřít o účast Pavla Vondry, který obětavě nastoupil i když, jak bylo i znát, nebyl zrovna ve své kůži. To ovšem lze říci i o nejméně dalších dvou hráčích. Přesto jsme přestáli několik brejků hostů, kteří si chvílemi dělali pod naším košem co chtěli. Zejména hráč s č.11 Šťáska se mezi našimi podkošovými hráči pohyboval jako ryba ve vodě a zaznamenal minimálně 15 útočných doskoků. A nedařilo se ani rozhodčím. Ti byli na náš tým očividně přísnější.
Přesto jsme 3 a půl minuty do konce řádné hrací doby získali 5 bodový náskok (57:52) a zdálo se, že utkání dovedeme do vítězného konce. Namísto hry přes naše podkošové hráče, když dlouzí obránci Kbel měli po 4 faulech, hledali si jak Kuneš, tak zejména Bernas místo na perimetru odkud byla jejich střelba neúspěšná a pro hosty, když jsme chyběli na doskoku, pak snadný obranný doskok. Dohrávalo se v atmosféře plné nervů a emocí, když rozhodčí přehlédli fauly bránících kbelských hráčů, naopak „viděli (??)“ přešlap postranní čáry našeho hráče, který nebyl !!??? V emocích vyvolaných těmito „přehmaty“ jsme zapomněli na bránění klíčového střelce soupeře Papeže. Ten nikým nebráněn trojkou snížil na 57:55. Následovala naše přihrávka přímo do rukou soupeře – rychlý protiútok a … 57:57. A vše pak zpečetil Šťáska, který sice natřikrát (dvakrát minul ale vždy si doskočil), dostal znovu hosty do vedení 57:59. Vondra z trestných hodů srovnal na 59:59, znovu jsme ubránili, Vondra v šanci, která volala po zakončení volil přihrávka na Bernase, ten ji nečekal a míč skončil v autu. Ubránili jsme ale znovu, do konce chybělo 59 sekund a Křiváček se řítil na soupeřovu polovinu. V situaci 1 na 1 nepochopitelně volil kličku doleva a doslova vložil míč do rukou bránícího hráče. Vědom si své chyby „ve zkratu“ okamžitě fauloval a hosté šli házet 2 trestné hody. Byli úspěšní a my v protiútoku opět ztratili míč aniž bychom vystřelili. Hosté drželi míč na čas, vystřelit ale museli. Neúspěšnou střelu doskakoval Křiváček, byl však, aniž by to rozhodčí zaznamenali, odstrčen od míče jedním z hostujících hráčů. Následný faul Křiváčka již rozhodčí samozřejmě viděli a hosté měli jít házet 2 trestné hody. Bouře nevole v řadách diváků, kteří celou čtvrtou čtvrtinu sledovali „stranný“ výkon rozhodčích vyvrcholila. Zvedla ze židle i asistenta našeho trenéra Zdeňka Chalupeckého, který sdělil rozhodčí Peterkové svůj názor na „její výkon“. Byl dle pravidel „odměněn“ nejdříve jednou a pak i druhou technickou chybou a naděje našeho týmu definitivně zhasla.
BK KLATOVY – SOKOL KBELY 59:64 (15:18, 17:17, 16:10, 11:19)
Statistika: Vondra 15 – 5/5 – 4, Křiváček 11 – 4/4 – 3, Johánek 11 – 2/2 – 3, Bernas 9 – 2/1 – 2, Sazama 6 – 2/2 – 3, Kuneš 3 – 0/0 – 2, Batysta 2 – 2/0 – 2, Dvořák 2 – 0/0 – 2.
Trenér Ing.Svojanovský: „Už jsem zažil za těch více než 50 let s basketbalem mnohé, marně však hledám v paměti, že by můj tým a to dokonce na jeho palubovce, minimálně 5krát během poslední čtvrtiny připravili rozhodčí o míč aniž by byla porušena pravidla. Jsem také rozhodčí a proto se nechci vyjadřovat k neodpískaných faulům, které v průběhu závěrečné čtvrtiny reklamovali diváci a v samotném závěru i můj asistent. Mám na mysli údajné Dvořákovi kroky, když nikým nebráněn rozehrával míč po naznačené přihrávce, stejně tak údajný Dvořákův přerušovaný driblink, po kterém by šel Honza Křiváček sám do koše a zvyšoval by na rozdíl 7 bodů, nebo údajný Dvořákův přešlap, který neviděl vůbec nikdo a přesto byl odpískán. A divit se, že to náš mladý tým neunesl, když mu šlo o všechno?
Myslím ale, že to vše nejsou příčiny toho, že se dnes nalézáme, i přes překvapivé vítězství Slaného a Kladna v Ústí, stále mezi kandidáty na sestup. To jsou již jen důsledky. Ale o nich mluvit nechci, to je interní záležitost týmu. Ti, kdo ví, o čem je basketbal, těm stačí se podívat na 56 resp. 59 nastřílených bodů na domácí palubovce a hned je jim jasná i další příčina. Ale jsou i další.“
