MUŽI PŘIVEZLI JEDNO VÍTĚZSTVÍ, ALE I ZNAČNÉ ROZHOŘČENÍ

Muži naposled prohráli doma v poháru s Pardubicemi 30.11.2016 v poměru 53:76 (o víkendu Pardubice vyhrály v Brně v NBL 91:57) a v prosinci pak zaznamenali 4 výhry v řadě, z toho 3 na hřištích soupeřů. I proto odjížděl tým ke svému prvnímu mistrovskému utkání v roce 2017 plný optimismu a s chutí se dále vést na vítězné vlně.

V sobotu dopoledne se sice z účastni na utkáních  omluvil, vzhledem ke zvýšené teplotě a kašli, Ondra Chobot, naopak se dostavil původně omluvený kapitán týmu Tomáš Bernas a tak jsme měli k dispozici 10 hráčů. Byli jsme si vědomi faktu, že Beroun dokáže jako málokterý tým využít specifické domácí prostředí. O tom se v neděli přesvědčila Jiskra Domažlice, která překvapivě v Berouně prohrála. Proto jsme začali velice koncentrovaně a zodpovědně. Když ve 4.minutě srovnával skóre na 7:7 trojkou domácí Leopold, bylo zřejmé, že domácí chtějí navázat na 2 vítězství doma v minulé sezóně (září v poháru a v říjnu pak i v lize).  V dalších minutách jsme zvýšili tlak v obraně a výsledkem byla šňůra 9 bodů. Po našem střídání se hra opět vyrovnala, náskok jsme udrželi.

Naše vedení rostlo v průběhu druhé desetiminutovky až na 18 bodů a již v první půli si s chutí zahrálo všech 10 našich hráčů. Ale ani po změně stran domácí nerezignovali a zdobila je mimořádná bojovnost. Třetí čtvrtina byla, hlavně z důvodu našeho polevení v obraně  vlivem bezpečného náskoku, nejvíc vyrovnaná … 25:24 v náš prospěch. Nelze říci, že by se poslední hrací období „jen dohrávalo“. Na naší straně nechal trenér na střídačce již odpočívat hráče základní pětky a je potěšitelné, že i hráči z lavičky dokázali čtvrtinu vyhrát 20:15. Nakonec se podařilo otevřít rok 2017 i první stovkou sezóny.

Trenér týmu Ing.Svojanovský: „Sice jsme šli do utkání s cílem soustředěné obrany, bohužel se již krátce po začátku utkání zvrhlo ve střelecké dostihy, ve kterých jsme byli úspěšnější i díky silnější lavičce. Páté vítězství v řadě je radostnou zprávou pro naše fanoušky.“

BK BEROUN  -  BK KLATOVY  83 : 106  (19:30, 25:31, 24:25, 15:20)

Statistika viz http://www.cbf.cz/souteze/zapas_227712_soutez_1766.html

Nedělní ráno, husté sněžení a nepříjemná cesta k nepříjemnému soupeři do Rokycan, který prahnul po odvetě za porážku z prvního mistrovského utkání sezóny, kdy jsme doma zvítězili

65:52.  K absentujícímu Chobotovi se v neděli připojil Bernas, který musel „pomáhat a chránit“.  Souboj týmů, kterým se v posledních týdnech velice dařilo, přilákal do stařičké rokycanské haly i diváky a hlavně bylo zřejmé, že oba týmy přistupují k utkání velice prestižně. A předpoklady se naplnily!  Hned od prvního rozskoku se na palubovce strhla bitva, která úrovní převyšoval parametry II.ligy. Oba týmy se snažily plnit stanovenou taktiku, byly dobře na svého soupeře připraveny a i možná proto skóre narůstalo jen pomalu. Ve 4.minutě jsme vedli 7:6. Mohlo to být pak i dál krásné utkání, oba týmy odváděly kvalitní výkon, bohužel se k jim kvalitou svého výkonu začali velice vzdalovat ti, kteří by měli nejvíc hlídat fair play a nerozlišovat, který tým je domácí a který hostující. V 5.minutě domácí naposled v první čtvrtině faulovali hlavně proto, že vždy dva či dokonce i tři obránci dokázali společně zblokovat naše podkošové hráče i přesto, že jejich dlaně byly 10 cm pod úrovní míče. Bohužel tento trend trval až do konce utkání, domácí pochopitelně, a nemůžeme jim to vyčítat, s vědomím že je jim hodně tolerováno, se již ani nesnažili vzbudit zdání, že brání čistě. Každý tým má hru přizpůsobit tomu, jakou laťku nasadí rozhodčí.  Nelze však laťku postavit až za hranici pravidel a uplatňovat ji jednostranně. Proto nemá význam dál psát o tom, že i přes tuto zjevnou diskriminaci jsme drželi až do 4.Q. otevřený výsledek (55:45). Nebrečíme, ale je zajímavé, že Kyle Nelson, který je nejčastěji faulovaným hráčem našeho týmu,během svých 28 minut na  hřišti celkem 17krát zakončoval z bezprostřední blízkosti koše – a pouze 1krát ho domácí obránci faulovali.

Trenér Ing.Svojanovský: „Rokycany vždy byly silným týmem a zůstaly jím i po odchodu Vaška Honomichla. Hra jejich základní pětky má teď herním projevem Ondry Märze jiný charakter a myslím, že pokud nikdo ze základní pětky nebude absentovat, bude ještě jejich tým dotírat na vedoucí Žižkov. Říkám to nerad, ale myslím, že i při standardním výkonu rozhodčích by nakonec domácí zvítězili. Takto jsme nejen my, ale i diváci a nakonec i soupeř, odcházeli z haly zklamaní neboť to mohl být zápas „par excelence“, na který by se možná jak v Rokycanech, tak i v Klatovech dlouho vzpomínalo. A nevycházím jen z toho, že i domácím fanouškům, kteří seděli za naší střídačkou už bylo po některých, nad Slunce jasných faulech na naše podkošové hráče, trapně a hlasitě požadovali po pánech s píšťalkou, aby pískali spravedlivě. To jsem za celou svoji hráčskou i trenérskou kariéru ještě nezažil. Mrzí mě, že moji hráči již poslední čtvrtinu, která začala nepochopitelným odpískáním porušení pravidla o krocích, které rozesmálo zaplněnou tribunu, rezignovali. Mám poslední dobou pocit, že mnozí muži s píšťalkami, a nejen v této soutěži, se domnívají, že jejich nedotknutelnost a beztrestnost ospravedlňuje jejich přehmaty.  Na straně druhé by však utkání mělo být pro většinu našich hráčů poučením, zejména pak v obranné činnosti.“

SKB ROKYCANY  -  BK KLATOVY  81 : 52  (23:11, 16:16, 16:18, 26:7 !!??)

Statistiky viz  http://www.cbf.cz/souteze/zapas_227718_soutez_1766.html