Oslabení junioři U19 přivezli překvapivě cenné body z pražských palubovek
Dvě utkání LIGY U19 odehrál náš tým o víkendu v Praze. Vidina druhého postupového místa do 6členné finálové skupiny, ve které se bude bojovat o jediné postupové místo do kvalifikace o postup do zúžené extraligy U19 2025/2026, se velice vzdálila zbytečnou prohrou v Litoměřicích a následně doma s Grizzlies a v Domažlicích. Je zřejmé, že trenérovy představy o kmenovém kádru, přístupu hráčů k přípravě a také podílu na výkonnosti týmu ze strany hostujících hráčů dostaly několik úderů „pod pás“. Sice stále je teoretická naděje na druhé místo, ovšem nyní bude pravděpodobně lepší se soustředit na druhou část základní skupiny s cílem zisku maxima bodů neboť ze z 6 týmů v nadstavbě si jen 3 zajistí účast v Lize U19 i v příští sezóně. Další 3 pak sestupují a budou-li chtít do ligy, čeká je nevyzpytatelná kvalifikace. Proto jsou obě víkendová vítězství možná více cenná, než se aktuálně může zdát.
Famózní zápas Josefa Šlofa
BK SOKOL ŽIŽKOV – BK KLATOVY 77 : 92 (18:25, 27:21, 12:17, 20:29)
S ohledem na absence našich pivotů a také křídel měl trenér Svojanovský k dispozici pouze 9 hráčů. I přesto byl náš tým v roli favorita neboť domácí Sokolové od svého vítězství v prvním utkání soutěže (v Domažlicích !!!), dalších 8 utkání prohráli. A začátek utkání tomu i napovídal. Po 4 minutách jsme vedli 2:10. Domácí pak vyslali na palubovku svého „top hráče“ Jana Sytaře, my ve shodě s připravenou taktikou na něj nasadili Dominika Koláře. Absence našich vysokých hráčů začala být s přibývajícím časem znát, domácí pivoti po úspěšných útočných doskocích snadno skórovali a rázem bylo naše vedení pouze 2bodové (14:16). Pomohl nám oddechový čas, tým se vrátil ke „své hře“ a v závěru čtvrtiny jsme si vrátili 7 bodový náskok. Ten jsme drželi až do 5té minuty, kdy trefil svoji první trojku v utkání Sytař. To zvedlo sebevědomí domácích a následné další 2 trojky Sytaře, kterého nedokázali ubránit ani Kolář, ani Melka, výrazně ovlivnily výsledek první půle. V našem týmu však rovněž exceloval hráč, na kterého žádný Sokol nestačil. Pepa Šlof hrál jeden z nejlepších zápasů své kariéry a především díky jemu a jeho 20 bodům za první půli jsme vyhráli poločas 45:46.
Do druhé půle jsme opět vkročili tou správnou nohou. Podařilo se několik nacvičených akcí a získali jsme 9ti bodové vedení. Další dvě trojky Sytaře nám však daly jasně najevo, že to bude boj až do poslední vteřiny. Ve čtvrtém hracím období začalo hrozit, že utkání kondičně nezvládneme. Pepa Šlof však rozhodně nechtěl tento zápas prohrát stejně jako ostatní. Dříve než Sytař znovu trefil své další 3 trojky (celkem 8 za utkání), získali jsme 13bodové vedení a i když ještě „takticky ne zcela vyzrále“ jsme zápas dovedli do vítězného konce.
Statistika: Šlof 35 (1x3) – 5/4 – 1, Kotáb Patrik 20 (1x3) – 4/3 – 0!!??, Žák 14 – 2/2 – 1, Zub 10 – 2/2 – 1, Melka 9 – 1/1 -2, Kodyš 2 – 0/0 – 1, Kolář 2 – 0/0 – 0, Ševčík 0 – 0/0 – 4, Kinský O. 0 – 0/0 – 0.
V nedělním dopoledni nás čekal ve zbrusu nové hale v Praze – Šeberově velice důležitý zápas proti týmu Jižních Supů. Ten patřil, i podle názoru našeho trenéra, k hlavním kandidátům na postup do finálové skupiny a Supi mysleli i na vítěznou baráž o EXL. V úvodním utkání sezóny jsme proto byli nadmíru spokojeni, že se nám Supy podařilo na domácím hřišti zdolat (71:62) když v poločase jsme ztráceli 6 bodů (35:41). Z posledních výsledků Jižních Supů šel velký respekt, svého „dvojičkového soupeře“ ze Žižkova zdolali 104:61 a 108:53. Neštěstí ale nechodí po horách, ale po lidech. A tak, jako jsme my postrádali důležité hráče užší rotace, tak Supům chyběly obě dvě „stars“ Ondřej Pluta a Matěj Košata. Nutno objektivně přiznat, že domácí poznamenaly absence víc, než nás.
JIŽNÍ SUPI - BK KLATOVY 61 : 75 (10:21, 21:23, 20:13, 10:18)
Po oboustranně nervózním začátku vedli ve 4.minutě domácí 5:4, kdy jsme nedokázali zabránit otevřené trojce Kikty, na něhož jako dobrého trojkaře trenér hráče speciálně upozorňoval. 4 neproměněné trestné hody (Kotáb, Šlof) nás ale nesrazily, naopak nakoply náš tým k výkonu, kvůli kterému na naše zápasy v Klatovech lidé chodí. V 5ti minutách náš tým předvedl, že pokud se hráči soustředí na plnění taktiky, hrají koncentrovaně, s patřičným nasazením a kolektivně, je těžké ho zastavit. Ze stavu 5:4 jsme šli na 5:16, pak na 8:19 a na konci čtvrtiny na 10:21. Domácí sice neměli snajpra typu Sytaře, slinu však chytil s č.11 hrající Řehořek. Dokázali jsme přesto náš náskok do konce poločasu zvýšit na 13 bodů, to však již náš trenér nemohl počítat se Šlofem, který po srážce s obráncem musel opustit palubovku a … koňar se prostě nedá rozchodit. Domácí posíleni naším oslabením vlétli do druhé půle jako uragán a po 3 minutách již činil náš náskok pouhé 4 body. Drželi jsme se díky dvěma „lucky shots“ Jardy Melky a do poslední čtvrtiny si nesli náskok hubených 6 bodů, které se hned po první střele domácích smrsklo na 3 body. Šťastnou ruku měl náš trenér, který za nestíhajícího Tomáše Zuba poslal na hřiště Honzu Kodyše. Celých 6 minut jsme pak nedovolili domácím skórovat, naopak zabodoval kapitán týmu Žák, pomohl také koš a trestný hod Kodyše. A i když domácí snížili 1,5 minuty před koncem na 61:70 , nedali jsme si již vítězství vzít!
Statistika: Kotáb 21 (1x3) – 6/2 – 2, Žák 17(1x3) – 2/2 – 2, Melka 12 (+x3) – 3/3 – 2, Šlof 8 – 2/0 – 0, Kodyš 7 – 2/1 – 2, Zub 6 – 6/2 – 2, Kolář 2 – 2/0 – 0, Kinský 2 – 0/0 – 0, Ševčík 0 – 2/0 – 2.
Trenér Svojanovský: „Do konce základní části nás čekají ještě domácí utkání s Chomutovem a Litoměřicemi a o předvánočním víkendu zajíždíme do Plzně na Grizzlies a na Tygry Praha. Tedy kromě Litoměřic jde o všechny 3 nejvážnější kandidáty na 2 postupová místa do finálové skupiny. Pro náš tým těžcí soupeři, i včetně Litoměřic, vždy posílení o „hostující hráče z extraligy“. Pro naše diváky velice atraktivní soupeři jejichž souboje s naším týmem slibují super podívanou.
Dvě vítězství z pražských palubovek ve velice oslabené sestavě asi dokážeme ocenit až na konci sezóny. I když v sobotním utkání jsme vyhráli o 15 a v neděli o 14 a zdálo by se, že jsme měli vše pod kontrolou, mohly být klidně oba výsledky opačné. V obou utkáních jsme se totiž stylem hry přizpůsobili soupeři. I proto jsme udělali řadu chyb, vyplodili neuvěřitelné ztráty, úspěšnost trojek byla 13%. Rychlí a agresivní protihráči nás dokáží uběhat, někteří naši hráči mají očividně problém s rychlostí i kondicí. Na straně druhé dokážeme, když nám teče do bot, uplatnit naše přednosti a koncentrovat se na plnění taktických pokynů. Jak v U19, tak i v U17 je cítit, že střelecká jistota klesá. Důvod je zřejmý. Pokud na počátku navštěvovalo ranní střelecký trénink i 9 hráčů, již delší čas je to pouze záležitost bratří Kotábů. Až příliš rychle a za krátkou dobu se mnozí začali domnívat, že „už jsou z nich střelci“ a že ráno vstávat nemusí. Sice střelbě věnujeme čas i na povinných trénincích, často však mám pocit, že jde jen o házení míče směrem na koš bez jakékoliv koncentrace. Jak jsem zaznamenal i o víkendu, absence sebekritiky a pokory je u mnohých hráčů víc než zřejmá. Ke škodě příslušného hráče, ke škodě týmu i ke škodě klubu.“
