SENZACE !!! U12 VEZOU Z HRADCE POHÁR PRIMÁTORA !!!

Jediný, na stránkách ČBF od května avizovaný předsezónní turnaj pro chlapce ročník 2003, pořádal agilní klub SOKOL HRADEC KRÁLOVÉ 2. A určitě i  proto se zde sešla velice kvalitní konkurence v podobě týmů BC Vysočina, Sokol Pražský, Sokol Jižní Supi, Sokol Josefov, domácí Sokol Hradec Králové a mezi nimi i naše družstvo.

Po soustředění v posledním  srpnovém týdnu byla naděje, že se našemu klubu podaří v Hradci nastoupit ve složení, které bude prezentovat skutečně to nejlepší, čím náš klub v ročníku 2003 disponuje. Bohužel představy se rozplynuly s roztrženým kolenem Matěje Hájka, které si vyžádalo několik stehů, a také se zdravotními problémy Kryštofa Pytelky. Ze zdravotních důvodů nakonec nejeli ani Zdeněk Adam a Vojta Sedláček, doma zůstali  Josef Písařík a Štěpán Heřman. Odjížděli jsme tedy pouze s 12 hráči a naděje, že „prodáme“ na turnaji vše na soustředění těžce natrénované, dosti výrazně klesly. Už jen proto, že na střídání byli k dispozici pouze 2 hráči a v sobotu nás čekaly 3 utkání a v neděli krátce po sobě dvě a to je v 11 letech pořádný nápor na fyzickou kondici.

K prvnímu utkání jsme nastupovali proti reprezentantům Sokola Pražského, tedy klubu, který je znám svou letitou péčí o mládež, širokou základnou a především pak řadou úspěchů od těch nejmenších basketbalistů až po dospělé. A navíc na lavičce našeho prvního soupeře zasedl  Vladimír Vyoral, 139násobný reprezentant a držitel poslední stříbrné medaile z ME, kterou mužská reprezentace získala v roce 1985 ve Stuttgartu. Už z rozcvičování obou týmů bylo celkem zřejmé, který tým se cítí být favoritem. Možná i proto jsme začali s vyztuženou základní pětkou ve složení Frančík, Čiko, Majer, Franěk a Bureš + střídající Šnor. A ta připravila  během úvodních 5 minut pražské Sokoli o veškeré sebevědomí, se kterým do utkání šli. Stav 14:1 v páté minutě hovoří za vše. Sokoli se ale jen tak  nevzdali a ve druhé čtvrtině, kdy jim čelila pětice Baselides, Kohout, Klozar, Škoch a Kraml + střídající Bezděk, jsme vyhráli svoji partii už jen 8:7 a tak v poločase byl stav 26:14 v náš prospěch. S napětím čekali naši fanoušci z řad rodičů na druhý poločas. Naše „vstupní“ sestava ale opět přehrávala soupeře na celé čáře a před poslední čtvrtinou jsme vedli 40:18. Posledních 7 minut utkání již nenabídlo pohledný basketbal, byl  boj, ve kterém nás soupeř přehrál 8:5. Ale to už nebolelo, nečekané vítězství chutnalo sladce.

BK KLATOVY U12 – SOKOL PRAŽSKÝ U12   45 : 30  (19:6, 7:8, 14:8, 5:8)

Statistika: Majer 14 – 2/2 – 2, Frančík 10 – 4/2 – 0, Franěk 6 – 1/0 – 2, Baselides 5 – 4/3 – 3, Kraml 4 – 0/0 – 0, Čiko 3 – 2/1 – 0, Škoch 3 – 2/1 – 1,  Bureš 0 – 0/0 - 2, Šnor 0 – 0/0 – 2, Klozar 0 – 0/0 – 1, Kohout 0 – 0/0 – 1, Bezděk 0 – 0/0 – 0.

Dalším soupeřem, který se nám postavil do cesty, byli domácí „Královští sokoli“. Po zhodnocení prvního utkání udělal trenér Ing.Svojanovský jednu změnu v sestavě, když místo Čika zařadil do „úvodní sestavy“ Michala Baselidese. Domácí v pátek porazili Josefov a tak by případné vítězství nad týmem zpod Černé věže posílilo jejich naděje na dobré konečné umístění. Pohyblivá sestava Hradce nám dělala více problémů, než bylo zdrávo a tak po řadě zbytečných ztrát a školáckých chyb jsme po první čtvrtce vedli „jen“ 14:10. Co nezvládla pětka úvodní, to plně vynahradila sestava ve čtvrtině druhé. Očividně slabší domácí pětici přehráli naši hráči rozdílem 15 bodů. V druhé půli se pak už nedala zahanbit žádná z našich sestav a tak konečný výsledek byl více než chvályhodný.

BK KLATOVY U12 - SOKOL HRADEC KRÁLOVÉ U12 67:32(14:10,21:6,12:2, 20:14)

Statistika:  Kohout 13 – 1/1 – 0, Frančík 12 – 2/0 – 0,  Čiko 9 – 3/1 – 4,  Škoch 9 – 6/1 – 2, Baselides 8 – 2/0 – 0, Šnor 4 – 0/0 – 1, Franěk 4 – 0/0 – 0,  Kraml 2 – 0/0 – 0, Klozar 2 – 0/0 – 1, Majer 2 – 0/0 – 2, Bezděk 2 – 0/0 – 0, Bureš 0 – 2/0 – 0.

Po hodině a deseti minutách jsme byli na palubovce znovu a v souboji s týmem Jižních Supů z Prahy Modřan šlo o to, kdo zůstane po sobotních kláních, společně se suverénní Vysočinou, bez porážky. Opět jsme favorizovaného soupeře zaskočili dobrou obranou a rychlým přechodem do útoku, ve kterém dominoval Jakub Majer. I jeho zásluhou jsme vedli j 11:2, pak jsme ale 3krát lacino inkasovali, se stavem 14:8 na konci prvního hracího období jsme byli spokojeni. Ve druhé části prvního poločasu se prosadil nejlepší hráč Supů Semrád, kterého jsme nebyli schopni ubránit. Zaznamenal 12 bodů ze 14 jeho týmu a protože naše druhá pětka se předháněla v zahazování vyložených šancí a dosáhla jen 9 bodů, byl poločasový stav 23:22. Posíleni  takřka vyrovnáním našeho vedení šli Supi do druhého poločasu sebevědomě. Brzy získali5bodový náskok (27:32). Pak za to ale vzal opět Jakub Majer a hlavně díky jemu jsme se dostali zpět do hry. Soupeři viditelně docházely síly, bohužel ale i rozhodčím. Ti v závěru třetí čtvrtiny čtyřikrát přehlédli kroky Supů, kteří toho využili ke vstřelení 8 bodů a znovu nám odskočili na rozdíl 4 bodů.

V závěrečné čtvrtině jsme se snažili zlikvidovat náskok soupeře, ten však byl stále ve vedení, Hodně mu k tomu dopomáhaly naše nedané dvojtakty, zkažené přihrávky a především pak v závěrečných dvou minutách neplnění taktických pokynů z oddechového času. To pomohlo Supům udržet malý náskok až do konce. Doplatili jsme na nedisciplinovanost a nulovou taktickou vyspělost.

BK KLATOVY – SOKOL JIŽNÍ SUPI  46 : 49 (14:8, 9:14, 13:18, 10:9)

Statistika: Majer 19 – 7/4 – 0, Baselides 10 4/4 – 2, Škoch 5 – 6/1 – 2, Frančík 5 – 4/1 – 0, Kohout 3 – 2/1 – 0, Čiko 3 – 3/1 – 4, Kraml 2 – 2/0 – 0, Bureš 2 – 0/0 – 0, Franěk 2 -0/0 – 0, Bezděk 0 – 0/0 – 0, Klozar 0 – 0/0 – 1, Šnor 0 – 0/0 – 0.

V nedělním ránu nás čekal v prvním utkání tým Sokola Josefov (Jaroměř). Ten všechna svá utkání na turnaji prohrál a tak zápas s naším týmem byl poslední šancí na úspěch. Naši hráči ale byli proti a první čtvrtinu doslova excelovali … 24:0!!! Tentokrát začínala pětice s Čikem, Kohoutem, Kramlem (8 bodů za první čtvrtinu), Škochem a Baselidisem + střídající Bezděk. Ve druhé čtvrtině se soupeř zlepšil, přesto však jsme navýšili vedení na 41 bodů. První pětice znovu ničila hráče z Josefova dobrou obranou a před poslední čtvrtinou zářil na světelné tabuli stav 73:10. Co však předvedla naše pětice v poslední části hry, to hraničí s lajdáctvím a také sobectvím. Místo aby dotáhli hráči v čele s Frančíkem snahu týmu k diváky požadované stovce, začali hrát každý jen sám na sebe a to dokázali soupeři snadno ubránit. Pokyny trenéra i jeho rázná domluva při oddechovém čase jakoby nebyly. Každý, kdo dostal míč ho nikomu nepřihrál a snažil se sám, jeden proti pěti soupeřům, zakončit. Sice jsme zvítězili, to co se dělo na hřišti v závěrečné čtvrtině nemohlo zůstat bez odezvy. To co následovalo v šatně se nazývá, ve sportovní hantýrce, „mytí hlav“.

BK KLATOVY – SOKOL BASKEŤÁCI JOSEFOV  77:17  (24:0, 23:6, 26:4, 4:7 !!!)

Statistika: Frančík 17 – 2/1 – 1,  Čiko 13 – 1/0 – 3, Kraml 10 – 0/0 – 0, Baselides 12 – 0/0 – 0, Škoch 7 – 2/1 – 1, Majer 6 – 0/0 – 3, Franěk 2 – 0/0 – 0, Bureš 2 – 0/0 – 0, Klozar 0 – 0/0 – 3, Šnor 0 – 0/0 – 1, Bezděk 0 – 0/0 – 0.

V našem posledním vystoupení na turnaji v Hradci byl naším soupeřem tým, který dosud neokusil na turnaji hořkost porážky, na jaře pátý tým na Národním finále U11 v Ostravě. Stručně napsáno … BC Vysočina.

Soupeř začal sebevědomě a v 5 minutě vedl 5:1. Do hry ale nasadil oba své klíčové hráče. Bylo tedy nutné, aby naše pětice nedovolila Vysočině získat  velký náskok. Úspěšná střela Kramla znamenala nejen snížení vedení soupeře, ale nalila našemu týmu i sebevědomí. Díky bodům Baselidise, Čika a Škocha jsme otočili skóre a šli  do vedení 9:5. Závěr čtvrtiny ale patřil hráčům z Jihlavy a ta skončila jejich vítězství 11:9.  Začátek čtvrtiny druhé patřil jednoznačně nám. 10bodová šňůra zvedla naše naděje a dala trenérům Vysočiny důvod přemýšlet, jakou taktiku zvolit ve druhé půli. Vedli jsme totiž 17:15.

I proto postavili Jihlavští do první pětky jen jednoho ze svých tahounů a toho nejlepšího si nechali až do pětice na závěrečnou čtvrtinu. Nepočítali ale s tím, že Filip Čiko vezme vývoj utkání do svých rukou. Společně s Baselidisem, Škochem, Kramlem a Klozarem se obuli do soupeře tak, jak to nikdo v zaplněné hale nečekal. Neuvěřitelná 16 bodová šňůra znamenala velký náskok a také velkou naději nejen na vítězství v utkání, ale i na celkové vítězství v turnaji. Stačilo udržet náskok minimálně na 5 bodech a turnajové vítězství by bylo naše. Kapitán Vysočina a nejlepší střelec turnaje Dáňa  se ale nechtěl smířit s druhým místem. V úvodu posledního hracího období jsme ho ale dokázali ubránit a dokonce jsme zvýšili náš náskok na 18 bodů. Síly však ubývaly a mnozí hráči znovu podlehli iluzi, že už je vyhráno a tak nemusí bránit a v útoku si mohou dělat co chtějí. Namísto využívání co nejdelšího času na útok nedbali opět na to, co po nich chce trenér a po zisku míče či po obdrženém koši si to s míčem namířili rovnou do koše, kde míč ztratili a Dáňa z protiútoku skóroval. V posledních 2 minutách zaznamenal 13 bodů (!!!???) a málem potrestal naši nedisciplinovanost. Štěstí však stálo při nás a to znamenalo vítězství o 7 bodů a tím také i  senzační vítězství v turnaji což nečekali ani ti největší optimisté.

BK KLATOVY – BC VYSOČINA  45:38 (9:11, 8:4, 18:4, 10:19)

Statistika: Frančík 8 – 8/4 – 2, Škoch 7 – 2/1 – 1, Čiko 7 – 2/1 – 3, Kraml 6 – 0/0 – 0, Baselides 5 – 6/3 – 4, Franěk 5 – 2/1 – 0, Bureš 3 – 1/1 – 1, Majer 2 – 0/0 – 5, Kohout 2 – 0/0 – 0, Šnor 0 – 2/0 – 0, Bezděk 0 – 0/0 – 0, Klozar 0 – 0/0 – 1.

POŘADÍ V TURNAJI:

1. BK KLATOVY
2. BC Vysočina
3. Jižní Supi
4. Sokol Pražský
5. Královští sokoli HK
6. Sokol Baskeťáci Josefov

NEJLEPŠÍ HRÁČ TURNAJE:            JAKUB MAJER      /BK KLATOVY/  !!!!!

NEJLEPŠÍ STŘELEC TURNAJE:       Matěj Dáňa                 /BC Vysočina/

NEJLEPŠÍ PĚTKA TURNAJE:           JAKUB FRANČÍK   /BK KLATOVY/

Jan Pluhař                  /Sokol HK/

Matěj Šafařík             /Jižní Supi/

Štěpán Dvořák          /BC Vysočina/

Tomáš Simaichl        /Sokol Pražský/

Ing.Jindřich Svojanovský, trenér týmu: „Jsem velice rád, že nám vedení klubu umožnilo se tohoto turnaje zúčastnit. Člověk se vždy rád vrací „domů“ a já jsem prožil ve východočeském basketbalu krásných víc než 40 let a známé a kamarády zde mohu počítat na desítky. Důležitější ale jsou pro nás poznatky, které jsme s asistentem Turečkem v Hradci získali. A to jak ty pozitivní, tak především pak ty negativní. A těch bylo, i přesto že jsme nakonec celý turnaj překvapivě vyhráli, víc než dost. Snad si jich jsou vědomi i kluci a poznání, že v mnohém ještě za mnohými stejně starými hráči pokulhávají pro ně může být dobrou motivací do dalšího tréninku. Na nich se právě eliminaci nedostatků budeme věnovat. Od začátku srpna a zejména pak na soustředění jsme poctivě pracovali a výsledek byl znát. Mohli jsme se postavit jako rovnocenný soupeř i  týmům, které nás nebraly příliš vážně. Teď už musí. Pokud ale nebudeme dál tvrdě pracovat, usneme na vavřínech hradeckého vítězství a uspokojovat nás budou vítězství nad týmy, kde řada hráčů s basketbalem teprve začíná, pak by vše, co jsme zatím udělali bylo zbytečné.“