SRDÍČKO A HERNÍ KÁZEŇ
I když v hlavách mnohých se po vítězství v Brandýse zdálo, že „je vymalováno“ a našemu postupu do baráže o extraligu již nestojí nic v cestě, zůstal náš tým včele s trenérem prost všech úvah a soustředil se na přípravu na rozhodující víkend. I proto, s ohledem na kvalitu soupeřů, dostalo v NRL možnost prezentovat svou formu maximum hráčů tak, aby bylo zřejmé, co po nich trenér může v utkáních „o všechno“ chtít či co je nad jejich schopnosti a síly. Potěšitelné signály vyslali zejména podkošoví hráči – kapitán Petr Žák nastřílel ve 3 utkáních i přes střídání 60 bodů a doskočil 40 míčů. Pivot Martin Mráz nastoupil jen na Žižkově a v Berouně. Dosáhl na 22 bodů a 16 doskoků. Forma tedy naladěna optimálně.
Připomeňme si ale slova trenéra Svojanovského : „Už jsem zde zažil několikrát pocit, že nás postup nemine a pak přišlo něco, co se nečekalo.“ A také dodal: Je tady ale i černý scénář v případě naší prohry se Supi a vítězství Brandýsa v Ostravě a v neděli v Brně. Pak by nás spasilo pouze vítězství s Chomutovem třeba jen o jediný bod. Porazili jsme Brandýs 2krát a přesto mohou oni postoupit na úkor nás.“ Asi zkušenosti z toho, jak to občas v českém basketbalu chodí.
A trenérova slova se začala naplňovat !!!
Nejdříve ve čtvrtek večer vešlo ve známost, že kapitán týmu Petr Žák má těžký zápal plic, který ho na delší čas vyřazuje z jakékoli sportovní činnosti. A v pátek, prakticky půl hodiny před utkáním na Jižních Supech , bylo trenérovi sděleno, že bude postrádat i druhého podkošového hráče základní sestavy. „Přišlo něco, co se nečekalo“. Zmizelo min. 30 bodů a min. 21 doskoků pod oběma koši !!! No hlavně, že si naši borci ve vrtkavém jarním počasí užili kraťásky a trička s krátkým rukávem.
Do utkání na Jižních Supech, kde nám už při rozcvičování asi 6 vysokých Supů předvedlo exkluzivní „dunky“, jsme tedy nastupovali s Davidem Machem na místě pivota a se 4 hráči na perimetru. Sice jsme šli překvapivě do vedení 0:5, v 5.minutě již však bylo vyrovnáno (11:11), když domácí měli vysokou úspěšnost střelby trojek. První čtvrtina 28:20 a my se musíme smířit s 5 neproměněnými střelami z 8 zpod koše a také pouhými 4 doskoky v obraně a jediným doskokem v útoku. Domácí jisti si, že kráčejí za vítězstvím, drželi svůj herní styl i v druhé čtvrtině. Úspěšnost jejich střelby však postupně klesala a tak 20:19 pro domácí byl výsledek, odpovídající tomu, co se na palubovce dělo. Pro nás pozitivní, že herní minuty dostali i ti, kteří by do hry za normálních okolností moc nezasáhli. Naštěstí toho Supi nevyužili.
V poločasové přestávce jsme se již vyrovnali s absencí naší podkošové dvojice. Trenér připomněl, že i v Klatovech vedli Supi v poločase o 13 a podařilo se nám vývoj obrátit a šlo se na to. Stačily 4 minuty abychom znovu získali vedení (50:52). Domácí znervozněli a úspěšnost jejich střelby letěla strmě dolů. Doskok a rychlý protiútok byly v tu dobu hlavní atributy naší hry. Po 3.čtvrtině 62:64. První pětiminutovka závěru patřila Patriku Kotábovi … dvojka, trojka a dvojka. Pak přišel „and one“ Kodyše (!!!) a dvojka Zikmunda a vedeme 65:76. Domácí to ale nevzdávají. Co zákrok, to faul a tak hážeme trestné hody. A vrací se nám, že namísto soustředěné střelby TH na tréninku, si mnozí hráči vyměňují informace o PC hrách a jiné, důležitější věci než je soustředění na tréninkovou činnost. V A rázem je to 70:77. Při trestných hodech Melky nabádá trenér hráče, aby nefaulovali při doskoku. A ihned po odrazu míče od obroučky fauluje Veselský (asi zase, podobně jako na tréninku, nedbá na to, co říká trenér) a domácí jdou házet trestné hody aniž bychom ukrojili něco času… 71:77. Kodyš jde vyhodit míč z autu a … místo Šlofovi ho háže do autu a soupeř už je na dostřel …73:77. Melka zapisuje další neúspěšné TH (celkem 4/0 v samém závěru), domácím zbývá ještě 36 vteřin k úpravě výsledku. Kodyš naštěstí odčiňuje vše špatné (TH v závěru 6/1, fatální ztráta) – vypichuje přihrávku domácích a po „coust to coust“ …. 73:79. Domácí jsou úspěšní na TH a druhý nahazují, doskakují a snižují na 76:79. Ještě faulují, ale Šlof je trestá 100% úspěšností.
Dobojováno – teď už to začíná všem docházet …. JSME V BARÁŽI i když Brandýs třeba vyhraje v Ostravě a my podlehneme doma Levhartům. Srdíčko a herní kázeň, tedy dvě základní devizy, které kluci do druhé půle do utkání dali, přinesly úspěch, který nikdo na začátku sezóny, kterou jsme odstartovali porážkami v Liberci a na Spartě, nečekal.
JIŽNÍ SUPI - BK KLATOVY 76 : 81 (28:20, 20:19, 14:25, 14:17)
Statistiy: https://cz.basketball/zapas/459872
A zázraky se dějí !!!
V očekávání nedělního souboje s Chomutovem přichází zpráva o překvapivém, či spíše šokujícím vítězství BK Brandýs nad dosud neporaženým týmem NH Ostrava „B“ a to dokonce na jeho palubovce !!?? Tým NH vyhrál do soboty všech svých 8 utkání, v průměru o 16 bodů a to i utkání na hřištích soupeřů, např. v Brandýse 70:88. A najednou, z ničeho nic, v utkání, jehož výsledek by mohl velice výrazně zpochybnit systém „Finálové skupiny“ za účasti týmu „bez možnosti postupu do baráže“, kdy může takový tým svými výsledky ovlivnit celkové pořadí a tedy i to, který z týmů postoupí do baráže o extraligu, více než ostudně prohraje na domácí palubovce své jediné utkání, kupodivu s týmem, pro který by porážka definitivně smazala naděje na baráž. A to ještě po výsledku 40:56, když po 30 minutách vedli v Ostravě hosté 26(!!!) : 47. STK ČBF by se měla zamyslet nad tím, k čemu došlo a aby podobné se „zázraky“ nestaly v budoucích sezónách znovu, přijmout i potřebnou změnu systému. Ať již opatřením, že „B“ týmy extraligových účastníků nebudou do finálové skupiny Ligy U17 postupovat, nebo ano, ale jejich dosažené výsledky budou po skončení finálové skupiny anulovány.
BK KLATOVY - BK LEVHARTI CHOMUTOV 59 : 79 (16:26, 15:15, 14:22, 14:16)
Dříve ale než utkání začalo, nastoupila na palubovku obě družstva a náš trenér Ing.Svojanovský, který má ve svém basketbalovém CV i 3,5 leté působení v Chomutově, poděkoval našim přítomným hráčům nar. v roce 2007, kteří tímto utkáním končí v kategorii Kadetů U17 a nezapomněl v tomto směru ani na stejně staré hráče Levhartů. Všem popřál do jejich budoucích basketbalových kariér mnoho úspěchů. Vysvětlil i, že černé oblečení si na sebe vzal z důvodu smutku z toho, že v sobotu 20.4. zemřela v samém závěru finálové skupiny Ligy U17 fair play. Potlesk všech přítomných jasně ukázal, že i všichni ostatní věděli o co jde a sdílejí identický názor.
Mnozí z diváků, kteří na naše poslední utkání ve finálové skupině dorazili, byli dosti rozčarovaní. Nikdo z nich totiž netušil, že v utkání, ve kterém šlo chomutovským Levhartům o postup do baráže, bude náš tým ochuzen o účast obou našich podkošových hráčů. Při pohledu na cca 207 cm vysokého Levharta Richarda Maška, který do týmu soupeře hostuje z BA Louny, bylo zřejmé, kdo bude kralovat pod košem.
O vyrovnaném utkání by bylo možné psát zhruba do začátku 5.minuty. I když jsme do utkání šli opět s bojovným planoucím srdcem, byli Levharti zcela jiný level, než Jižní Supi. A nutno přiznat, že před očima klatovských diváků, rodičů a prarodičů inklinovali naši hráči k výraznému předržování míče a to byla voda na mlýn Chomutova. Sice jsme, v minutách, kdy pod košem nečněl chomutovský Mašek, měli i nějaké doskoky, bohužel jsme sice míč doskočili, ale okamžitě nám ho doskakující hosté vytrhli z rukou a pak napodruhé ři napotřetí skórovali. Po 2.čtvrtině (15:15) se zdálo, že by 10bodové vedení hostů nemuselo vydržet. To již na naší straně zasáhli do hry všichni hráči lavičky, najít ale optimální sestavu se tentokrát nedařilo. Prostě když chybí podkošoví hráči, které nahrazují ti, kteří nesahají soupeřovým pivotům ani po ramena, není snadné. A stejně problematické je zabudovat a uplatnit v sestavě na palubovce hráče, kteří ani za 2 sezóny v kategorii U17 nejsou schopni plnit taktické úkoly v rámci kolektivní obrany. Tedy stručně a jasně na závěr – v sestavě bez kapitána Petra Žáka a dvoumetrového Martina Mráze jsme neměli proti Chomutovu nárok. Levharti zvítězili zcela zaslouženě, předběhli nás v tabulce a získali tak právo pořádat ve dnech 25 – 26.5. baráž o postup do extraligy U17 v sezóně 2024/2025.
Statistika: https://cz.basketball/zapas/459883
Trenér: „Měl bych být šťastný, skákat hlavou až k obroučce a slavit. Před sezónou jsme mluvili o tom, že by nám 5 či 6.místo v základní skupině slušelo. Postoupili jsme z druhého místa do finálové skupiny a tajně doufali, že aspoň jednou nebo dvakrát vyhrajeme , neboť škodolibci nám prorokovali jen porážky. Netvrdím, že s Žákem a Mrázem, bychom si doma s Chomutovem poradili. Možná ano, ale možná také ne. Ale jdeme s ním společně do baráže, ztratili jsme jen možnost ji pořádat, což by jistě byla po mnoha a mnoha letech významná událost pro klatovský chlapecký basketbal. Proč se ale neraduji? Především proto, že mě dostihla „dnešní doba“, kdy nikomu není nic svaté a kde není žalobce, nemůže být ani soudce. Před lety v manažerské pozici, kolega v představenstvu, jinak velice známý krizový manažer, měl nádhernou průpovídku „Obvykle se dějí věci obvyklé, A jen skutečně neobvykle věci neobvyklé“. Včera tzn. v sobotu jsem si na něj vzpomněl. A i proto jsem si dnes vzal černé oblečení, i když se to už mého týmu netýkalo. A vadí mi, že už jsem moc starý na to, abych s tím mohl něco udělat.“
