Super návštěva u Levhartů !
V neděli 20.října naplnil tým nejmladších minižáků U11 další z bodů plánu, který směřuje k naplnění cílů, které si nejmladší hráči, kteří oblékají dres BK Klatovy, společně s trenérem v této sezóně dali. A proto také, i když by normálně měli volný víkend, zamířili v neděli do podkrušnohorské metropole Chomutova, kde se nachází nejvíce levhartů na 1 km čtverečný v celé České republice.
Ne, nechte se mýlit, ve známém chomutovském zooparku sice žádné levharty nenajdete. Ty se nejčastěji a opravdu v hojném počtu vyskytují kousek od náměstí, v městské chomutovské sportovní hale, kde svá utkání hraje místní BK LEVHARTI CHOMUTOV. Ještě na jaře 2013 se v této sice starší, ale po všech stránkách perfektní víceúčelové hale hrála nejvyšší, tehdy Mattoni, Národní basketbalová liga. Pak se ovšem vedení města shlédlo v ledním hokeji natolik, že na skromné Levharty zcela zapomnělo a jen díky několika nadšencům z řad funkcionářů klubu a rodičů, se podařilo v Chomutově zachovat basketbal i pro příští generace. A klub postupně vstával z popela jako bájný Fénix ! Dnes již patří díky 12 ženským týmům a 11 mužským týmům , plus 2 přípravky a 11 školních basketbalovým kroužkům ke klubům ze samé špičky ČR co do počtu týmů v soutěžích a také počtu řádně registrovaných členů. A jestliže chomutovští Levharti proháněli před 7 lety soupeře v MNBL, tak v této sezóně se chomutovský klub na piedestal českého basketbalu vrátil v podobě týmu žen v nejvyšší Renomia Ženské basketbalové lize.
Vraťme se, po malé procházce reáliemi chomutovského basketbalového klubu, k našim chlapcům U11. To proto, aby bylo jasné, že i oni patří k protagonistům nerudovského „Malý je jen ten, kdo má jen malý cíl.“ A jestliže po čtyřech utkáních KP U11 má náš tým skóre 432 : 34, bylo velice rozumné se postavit soupeři, se kterým by museli kluci sáhnout až na hranici svých dovedností a sil a uvědomili si, že výsledky z KP nejsou pro to, co chtějí dosáhnout, směrodatné. Slovo dalo slovo, 3,5leté působení trenéra Svojanovského v Chomutově v letech 2010 – 2013 nebylo zapomenuto, a protože i Levharti sledují podobné cíle, byly na nedělní poledne a časné odpoledne dohodnuty dva přípravné zápasy.
BK LEVHARTI CHOMUTOV U11 – BK KLATOVY U11 23 : 68 (12:10, 3:24, 6:14, 2:10)
BK LEVHARTI CHOMUTOV U11 – BK KLATOVY U11 20 : 46 (6:14, 6:12, 2:6, 6:14)
Utkání hodnotí trenér Svojanovský: „Pokud chceme být rovnocenným soupeřem týmů z absolutní české špičky v minižákovských kategoriích, pak musíme dát klukům šanci se během sezóny se špičkovými týmy střetávat a získávat tak herní zkušenosti. To je pro týmy z Prahy nebo Ostravy ten významný X faktor, který je odlišuje od týmů z ostatních oblastí, neboť v Praze i v Ostravě najdete mezi účastníky soutěží minimálně 4 – 5 vyrovnaných soupeřů, v Plzeňském kraji tak maximálně jednoho či s přimhouřením obou očí dva. Kolega Marek Kozel z Plzně to pochopil již loni, stejně tak trenéři v Pardubicích či Děčíně. Letos se v tomto směru budeme snažit s týmy U11 a U12 i my. A protože rád na čas strávený v Chomutově vzpomínám a mám tam řadu dobrých přátel, vedla naše první „poznávací cesta za zkušenostmi“ právě k Levhartům. A myslím, že ani kolega Petr Bittner (trenér Levhartů) a ani já nelitujeme, že jsme si plácli a utkání sehráli. Je totiž nutno hned na začátku zdůraznit, že vlastní výsledky utkání rozhodně nejsou reálným obrázkem toho, co bylo na hřišti během obou utkání vidět. Jak je ostatně typické pro U11, oba týmy bojovaly až na pokraj vyčerpání. Nasazení bylo příkladné a pokud by někdo hledal základní příčiny poměrně jednoznačných výsledků, pak by je pravděpodobně našel ve větším počtu ztrát domácího týmu, které jsme dokázali trestat a také vyšším stupněm organizovanosti hry v útočné fázi, kdy náš tým dokázal několikrát řešit herní situace tak, jak se tomu kluci učí na tréninku. Myslím, že klukům obě utkání v Chomutově dala víc, než si teď bezprostředně uvědomují. Třeba začátek prvního utkání, kdy naší pětici trvalo více než 4 minuty první čtvrtiny, než se na hřišti kluci rozkoukali a ztratili respekt ze soupeřů (prohrávali jsme 10:0 a vypadalo to na propadák), ukázal, že právě v tom je kouzlo takových zápasů, kdy je výkon ovlivněn strachem ze soupeře, který je vyšší a fyzicky vyspělejší. Odehrají-li kluci v průběhu sezóny více takových utkání, rozhodně je opustí zbytečná vyjevenost a zůstane jen motivující respekt.
Rád bych i touto cestou poděkoval Levhartům za vstřícnost a skvělou atmosféru, kterou oběma týmům vytvořily ochozy haly bohatě obsazené rodiči hráčů obou týmů. Za necelý týden, v sobotu 26.10. odpoledne ve 14 a v 16 hodin přivítáme na domácí palubovce našeho rivala, tým Jiskry Domažlice. Přijďte kluky povzbudit a užít si s nimi nefalšovanou radost ze hry.“
