U11 vstoupili do kvalifikace o NF vítězně

První kolo kvalifikace o postup na Národní finále chlapců U11, které se hraje v Hradci Králové 19 – 21.4.2018 za účasti 12 nejlepších týmů ČR, mají naši chlapci úspěšně za sebou. I přes citelné absence některých hráčů základních pětek využili naši hráči výhody domácího prostředí a z obou utkání si připsali vítězství.

BK KLATOVY – BK JISKRA DOMAŽLICE 105 : 13 (21:7, 28:0, 19:6, 37:0)

V prvním utkání nebylo o vítězství našeho týmu pochyb. Trenér tedy mohl již od samého počátku dát maximum příležitostí k rozehrání hráčům, kteří měli v utkání s Plzní nahradit absentující, dát šanci i těm nejmladším nar. 2009 a příliš neunavovat ty hráče, kteří v průběhu týdne „bojovali s nachlazením a horečkami“. S chutí si tedy zahrálo všech 15 hráčů a i tak se hosté z Domažlic neubránili 100bodové nadílce. Nutno ale zdůraznit, že i hostující  tým postihla virová epidemie a přijel do Klatov pouze s 10 hráči.

BK LOKOMOTIVA PLZEŇ – BK JISKRA DOMAŽLICE  85 : 20 (15:5, 28:3, 16:12, 26:0)

Druhé utkání přineslo očekávanou výhru plzeňské Lokomotivy, která stejně jako Klatovy dala příležitost hlavně hráčům druhého sledu a šetřila své klíčové hráče na utkání s domácími.

BK KLATOVY – BK LOKOMOTIVA PLZEŇ  44 : 18  (14:0, 8:8, 16:6, 6:4)

Před 14 dny dokázali naši chlapci U11 zvítězit nad týmem Lokomotivy 2krát na jejich palubovce a získat tak pro Klatovy první titul krajských přeborníků v této sezóně. To však hrálo pramalou roli v prvním vzájemném utkání ze tří, které jsou plánovány na kvalifikaci a jen ten tým, který se v těchto utkáních ukáže jako lepší, má možnost jet v dubnu do Hradce a bojovat o medaile z Národního finále.

Na rozdíl od všech 4 utkání v KP, kdy Plzeň ovládala liché čtvrtiny a v sudých ztrácela, se tentokrát situace vyvíjela zcela jinak. Naši kluci po nervózním začátku, kdy celé 3 minuty nepadl ani na jedné straně koš, se chytili dříve a díky dobré obraně prakticky nedovolili soupeři vstřelit koš. Výsledek 14:0 byl pravděpodobně šokem pro oba trenéry i přítomné diváky.  Možná pod dojmem vedení, ale i vlivem absence Mikiho Klepala, kterého nahradil Filip Šnejdar, i tím, že někteří hráči prodělali v posledním období chřipku, nezačala naše pětice dostatečně soustředěně a plzeňský Fastner využil svoji výškovou převahu a potrestal nás hned v úvodu dvěma koši.  Hostům v ten okamžik narostla křídla a my jsme naopak kupili chyby a především nedávali dvojtakty. Remíza 8:8 plně vystihuje fakt, že se na hřišti více bojovalo než hrálo.

Nástup do druhé půle opět vyšel naší pětici a tak během jediné minuty zvýšila naše vedení z 22:8 na 28:8 a i když již neubránila jako v první čtvrtině čisté konto, zajistila před posledním hracím    obdobím pro náš tým luxusní 24 bodový náskok …. 38:14. I když naše druhá pětice závěrečnou osmiminutovku vyhrála 6:4, nebyl to ze strany našich hráčů zdaleka takový výkon, jako předvedli v druhém utkání v Plzni, kdy dokázali poslední čtvrtinu vyhrát 26:5. Kluci mají teď dost času o důvodech přemýšlet. Ty, které jsme již uvedli , samozřejmě platí, ale …..

Trenér Ing.Svojanovský: „Měl jsem před víkendem určité obavy. Plzeň je silná, má početnější kádr a hlavně, po dvou nečekaných porážkách, které jsme jí na její palubovce uštědřili v závěru KP, musí její hráči prahnout po odvetě a to vždy silně motivuje. Myslím, že ráz celému utkání ale dala první čtvrtina, kdy jsme nedovolili Plzni skórovat a sami dali 14 bodů. A to přesto, že i v ní jsme chybovali a zdaleka nedělali to, čemu se věnujeme na tréninku. A zamyslet se musíme i nad hrou druhé pětice, kterou tvoří většinově hráči ze Švihova. Řekl bych, že už asi zapomněli, že právě skutečnost, že v semifinále jr.NBA s Pardubicemi  na hřišti nedodržovali dohodnutou taktiku a hráli přesně tak, jak byli upozorňování, že hrát nesmí, odjížděli domů poraženi a bez medailí. A v tomto zápase to bylo velmi podobné a vedlo k tomu, že zakončení útoků nebylo dosti přesné a obrana pomalá a laxní. Např. nácviku vyhození míče z autu do hry věnujeme na tréninku moře času a pak v zápase 4krát porušíme pravidlo 5 vteřin a dalších 5 vyhození adresujeme soupeři či na záda spoluhráčů. Pokud si to hráči neuvědomí a na trénincích, které nás čekají se na eliminaci řady nedostatků v útočné, ale i obranné činnosti dostatečně nesoustředí, nemusí naše víkendové vítězství v dalším průběhu kvalifikace nic znamenat. Prostě bez práce nejsou koláče, což si bohužel někteří, kteří ani v této rozhodující době nejsou ochotní dát přednost basketbalu před jinými zájmy a na trénincích absentují, neuvědomují. První důležitý krok máme za sebou, ten druhý je však, jak je známo, ten nejtěžší.“