U15 CHLAPCI - VÍTĚZSTVÍ S CHUTÍ PELYŇKU

V posledním mistrovském utkání roku 2014 a také posledním utkání „nadregionální soutěže“ za účasti týmů z Prahy a krajů Jihočeského, Plzeňského a Karlovarského zvítězili naši chlapci U15 nad reprezentanty Sokola Vyšehrad, když jim k vítězství stačil jen průměrný výkon s řadou ztrát míče, neproměněných šancí, laxní obranou a především pak zcela katastrofální střelbou trestných hodů (28/7 = 25%). Zejména poslední ukazatel signalizuje, jak hráči poslední utkání pojali. A vymlouvat se na to, že chyběla motivace, když už bylo o postupujícím do Ligy U15 rozhodnuto, rozhodně není na místě. Vždyť kdo jiný, než právě my jako tým jsme si v obou dvou utkáních s Českými Budějovicemi nechali vzít vítězství v poslední minutě obou zápasů.

Co je platné, že jsme dřeli v květnu a červnu, celý srpen a následně na soustředění, když pak více než taktické pokyny znějí dnes  na trénincích imperativy „Zrychli!“, „Dělej to pořádně!“, „Zaber v té obraně!“, „Soustřeď se na to, co máš dělat!“, „Makej!“ atd. Proč?  To už jsme všichni tak dobří, že si můžeme dovolit tréninky šidit? Co je platné, že náš tým měl ze všech pěti účastníků nejproduktivnější útok (627 bodů, Č.Budějovice 597) a nejlepší obranu (404 bodů, Č.Budějovice 419) ?  Co je platné, že se původní kádr podařilo rozšířit o 3 nové hráče (Vaněk, Šebesta, Touš), když dnes nikdo neví, co se bude dít dál, zda vůbec se nějaká soutěž bude dál hrát?

Na straně druhé je třeba otevřeně přiznat, že Tigers České Budějovice postupují do ligy zaslouženě. Jejich obě vítězství nad naším týmem sice byla šťastná a třeba ve druhém utkání vedla přes ortodoxní zónovou obranu, která mladým Jihočechům k rozvoji individuálních herních dovedností moc nepřispěje, ale účel vždy světí prostředky. Prostě Budějovice postupují zaslouženě neboť byly týmem výrazně skromnějším, ale také výrazně bojovnějším a kolektivnějším. V Budějovicích by se prostě nestalo, že by na utkání chyběl nějaký hráč z důvodu nákupů v předvánoční Praze.

BK KLATOVY  -  SOKOL VYŠEHRAD  73:42  (18:11, 10:4, 26:10, 19:17)

Obrana, obrana a do třetice obrana, tak zněly hlavní pokyny pro tým před utkáním. Ale naše základní pětice Mach, Baselides, Černý, Kučera a Tůma asi byla naladěna na jinou vlnovou délku a pokyny nevnímala. Jinak by se asi nemohlo stát, že třeba Tůma, který šel na hřiště s osobním úkolem bránit hostující 24, bránil jiného hráče. Opět, stejně jako ve všech domácích utkáních, jsme stáli v uctivé vzdálenosti od útočníků, nechali je zpracovat přihrávku, zadriblovat, zastavit driblink, rozhlédnout se a v klídku přihrát. A tak jsme „tradičně“ prohrávali ve 3.minutě 0:4. Po 6 minutách (stav 7:9) už musel přijít oddechový čas a hráčům se dostala šokující informace, že mají na hřišti každý ještě 4 spoluhráče. Do té doby to totiž vypadalo, že spolu mnozí hráči nemluví a proto si ani nepřihrají.

Druhá čtvrtina ukázala, proč je Vyšehrad poslední a proč jsme nepostoupili do Ligy my. Sice jsme zlepšili obranu, náš přechod do útoku v tempu, za které by se styděli i veteráni a bezzubý útok, kdy hráči zcela ignorovali to, čemu se věnují na tréninku, nemohlo přinést jiný výsledek než 10:4. A to hrálo stejné družstvo, které před 14 dny dalo v Sokolově domácím v první čtvrtině nálož 28:4 a Chebu rovněž v první čtvrtině 30:6. To jsme již hráli bez zraněného Pavla Černého, což však náš výkon nijak neomlouvá.

Třetí čtvrtina sice připsala na náš účet 26 bodů, ke spokojenosti však bylo daleko. Většinou se jednalo o individuální akce, kdy jsme koš dali až na druhý či třetí pokus. Čtvrtá čtvrtina pak jen podtrhla rozpačitý dojem, který naše hra v divácích zanechala. Nebýt v time outu dohodnuté a na hřišti dobře sehrané akce v posledních 3 sekundách, skončila čtvrtina nerozhodně.

Statistika: Mach 28 – 9/4 – 4,  Baselides 17 – 4/1 – 0,  Kohout 8 – 4/2 – 1,  Kučera 7 – 1/0 – 4, Vaněk 5 – 10/0 !!!!???? – 3,  Tůma 4 – 0/0 – 3,  Kalina 2 – 0/0 -1, Touš 2 – 0/0 – 0, Šebesta 0 – 0/0 – 2, Černý 0 – 0/0 – 0.

Trenér Ing.Svojanovský: „Život není to, co chceme, ale jen to, co máme. Bohužel. Chtěl jsem, abychom rodičům i dalším divákům předvedli po celých 40 minut hru, kterou jsme se prezentovali v první desetiminutovce v Sokolově a první poločas v Chebu. Chtěl jsem, abychom v tomto předvánočním čase rozdali rodičům i divákům radost a radost si udělali i sami sobě. Trenér chtít může, pokud se ale hráči nepřidají, pak je to stejné, jako když 4 brání naplno a 1 na to kašle. Tedy marné. Ale nabízí se i další paralela s utkáními v Sokolově a Chebu proti tomu doma s Vyšehradem. Před 14 dny jsme sice také byli favority, ale nevěděli jsme, s čím na nás domácí týmy vyrukují a co nás čeká i ze strany rozhodčích. Proto jsme začali zodpovědně, koncentrovaně a také kolektivně. A teď doma s Vyšehradem bylo jasné, kdo zvítězí a bohužel ani po domluvách v time outech nelze náš výkon označit jako koncentrovaný a kolektivní. Těch akcí, nad kterými by zaplesalo srdce diváka, jsme předvedli minimum. A to mi vadí. Teď nás čeká 26 – 28.12. turnaj v Plzni. Měla to být původně  příprava na ligu. Teď to bude pouze hra o čest. Doufám, že kluci jsou si toho vědomi."

Závěrečná tabulka nadregionální soutěže: