U15 – Nedělní stovkové matiné, pak poobědové spaní na vavřínech
Zcela úmyslně nebylo v článku o dvou sobotních utkáních se Sokolovem uvedeno, že si tým po jejich skončení rukou nedílnou slíbil, že již nepřipustí „houpačkový“ průběh utkání a že koncentrovaně odehraje celých 40 minut, ať bude stav jakýkoli. Z následujících řádků mnozí pochopí, jak vážně své sliby naši hráči berou.
BK KLATOVY - BK MARIÁNSKÉ LÁZNĚ 107 : 48 (27:6, 19:13, 40:12, 21:17)
Chlapci se dobře po dvou sobotních vítězstvích vyspali a tak vlétli na tradičního rivala s plným nasazením hned od úvodního rozskoku. A kdo nerespektoval dohodnutou taktiku , tak šel zpytovat svědomí na střídačku. A tak se ještě v průběhu první desetiminutovky dostali na hřiště Kopecký, Šurý, Kalina i Jarda. To nám umožnilo naplnit sobotní slib a 27:6 byl dobrý počin pro cestu k vítězství.
Úvod druhé čtvrtiny poznamenaly hned 3 osobní chyby na našem kontě během prvního útoku soupeře. Tisíckrát opakovaný fakt, že dvě ruce na soupeři jsou faul, považují pravděpodobně někteří hráči za tvrzení dospělých a těm generace náctiletých prostě nevěří. Soupeř sice měl z trestných hodů, kterých střílel krátce po sobě hned 6, nulovou úspěšnost, naše hra ale byla hodně statická a začali jsme se dostávat do typické situace … dva hráči hrají stále jeden a tentýž signál a ostatní 3 koukají, jak ti dva, někdy i jen jeden, hrají. Naše vedení sice vzrostlo po 4 odehraných minutách na 40:8, stále více a více jsme přenechávali iniciativu hostům a ti se pomalu začali víc a víc osmělovat. Zbývajících 6 minut vyhráli 11:6. Sobotní slib dostal povážlivou trhlinu.
V poločasové šatně jsme si proto znovu připomněli, co bylo v sobotu řečeno a ve třetím dějství dopoledního utkání předvedl náš tým jeden ze svých nejlepších výkonů v této sezóně. Střídání dvou různých zónových pressingů působilo hostům z Mariánek neskutečné problémy a my naopak mohli snadno skórovat. Šňůra 20:0 v závěrečných 3 minutách zvedala slušně naplněnou halu (diváci + junioři U19 Klatov a Žižkova) ze sedadel. V euforii se ale nějak zapomnělo, že je třeba dotáhnout utkání do konce a zahrát koncentrovaně i ve čtvrtině závěrečné. Bohužel hráči, kteří ji začali, pravděpodobně nepochopili, že nestačí na hřišti jen být a „ono to půjde samo“, ale že se o pozitivní průběh musí zasloužit svou aktivitou a nasazením. Úvodních pět minut jsme prohráli 9:6 a tak bylo nutné ty „neochotné plnit systém“ zase posadit na lavičku a dohrát utkání s těmi, kteří alespoň z části na hřišti reprodukují věci, které do nekonečna opakujeme na trénincích.
Trenér: „Včera jsem říkal, že největší nedostatek tohoto týmu je neschopnost udržet koncentraci a disciplinovanou hru. Často mívám pocit, že mnozí zatím nepochopili, že trénink je přípravou pro utkání. Není možné, aby např. při útočné kombinaci 3 hráči dělali co mají a další stál a koukal, protože zapomněl, co dělat má a pátý si hrál „svoji hru“. A stejné je to i v obraně, kde když zejména v pressingu jeden „zapomene“ obvykle přichází trest soupeře v podobě jednoduchého koše“.
Statistika: Baselides 23 – 5/3 – 2,Šurý 18 – 1/0 – 4, Kohout 17 – 5/4 – 0,Mach 16 – 9/7 – 3, Kučera 16 – 2/2 – 3, Jarda 10 – 2/2 – 2, Kopecký 6 – 6/4 – 3, Touš 1 – 2/1 – 1, Šebesta 0 – 0/0 – 4, Tůma 0 – 0/0 – 2, Kalina 0 – 0/0 – 1. Suma TH 32/23 (72%), fauly 25.
BK KLATOVY - BK MARIÁNSKÉ LÁZNĚ 76:50 (19:15, 11:20 !!!???, 22:9, 24:6)
„Vítězná sestava se nemění“. Do odpoledního utkání šla tedy standardní sestava Tůma-Kučera-Kohout-Baselides-Mach. Snadno jsme vedli 4:0 a i když jsme na pouhé dva koše spotřebovali 2 minuty, rozhodli se hráči, že poobědový zápas odchodí. Hosté se zvedli po dvou koších č.16 Brtníka. Petr Baselides se totiž rozhodl dělat přesný opak toho, než co mu trenér kladl na srdce před utkáním. Místo skutečného bránění č.16, nechával tohoto hráče převzít míč, srovnal se, jít do úniku a zakončit – a zde měl přijít obdivuhodný Petrův blok. Ano, ten tam v průběhu utkání byl – a to hned 2krát. 5krát ale ne a tak Brtník nastřílel přes o hlavu vyššího Petra 10 bodů.
Naši „lázenští hosté“ tedy šli do vedení, až změny v sestavě, kdy se na hřišti objevili Jakub a Jaromír a na střídačku si usedl jakéhokoli rychlejšího pohybu neochotný Mach, otočily vedení na naši stranu. Sliby, chyby! Začátek druhé čtvrtiny nazval jeden z rodičů „děsný“. Nutno říci, že je to až příliš shovívavé hodnocení. To, co jsme předváděli, to byla věrná kopie prvního utkání na Vánočním turnaji v Plzni s německým soupeřem. Tam jsme také soutěžili, kdo nedá více dvojtaktů, kdo odevzdá vícekrát míč soupeři a hlavně, kdo vícekrát zůstane na soupeřově polovině s udiveným výrazem v tváři v okamžiku, kdy soupeř v převaze 3 na 0 nebo 4 na 1 střílí jednoduchý koš. I U12 z Přeštic, sice poslední, ale snaživý tým 8 – 11 letých dětí z oblastního přeboru, by naši pětici byl za této situace, kdy ani jeden z hráčů nemá dostatek sebereflexe a hledá chyby všude jen ne u sebe, hladce přehrával. 0:14 se stejným soupeřem a prakticky se stejnou pěticí, která před 2 hodinami dokázala vyhrát čtvrtinu 40:12 !
Trenér: „Po první minutě 0:4 jsem si chtěl vzít time-out, pak jsem si ale řekl, že za minutu snad pokyny pro druhou čtvrtinu hráči nezapomněli a řekl si, že je trošku nechám dusit ve vlastní šťávě. Ať se sami vyhrabou z toho, kam se vlastní laxností dostali. A když se začala karta obracet a 3 z 5 byli zase ochotni hrát basketbal, tedy se i vracet do obrany a bránit, vystřídal jsem ty dva „neochotné“, na hřiště šel Kalina, dobře až na jednu chybu bránil a konečně se i trefil a nápor soupeře jsme zastavili a hru srovnali.“
O koncentraci i zodpovědném přístupu k utkání v první půli svědčí i úspěšnost trestných hodů našeho týmu … 16/4 (25%). Tedy zhruba na úrovni basketbalových přípravek.
Do šatny náš tým v poločase neodešel. Není tam odpadkový koš a tak by nebylo čím podpořit argumenty k tomu, co náš tým na hřišti v první půli předváděl. To si maminky, které přišly povzbudit své syny a náš tým opravdu nezaslouží !!! Otcům se ani nelze divit, že raději seděli v bufetu.
Druhý poločas již se odvíjel tak, jak se očekávalo, že by se mohlo odvíjet celé utkání. Třetí čtvrtina 22:9, čtvrtá 24:6. Tedy druhý poločas 46:15.
Trenér: „Basketbal je krásný v tom, že přináší i málo vysvětlitelné záležitosti. Vítězství outsiderů nad jednoznačnými favority, přechody z excelentních výkonů týmů i jednotlivců k hotovému propadáku v jediném utkání. V našem případě je ale vysvětlení jednoduché. Jako příklad bych uvedl jednoho z našich hráčů, který již od začátku utkání byl vždy ten poslední ze všech hráčů na hřišti, který přecházel půlící čáru při návratu do obrany. V útoku bez zájmu, bez pohybu, bez doskakování. Střídal už v první čtvrtině, ve druhé se vrátil, ale na jeho přístupu se nic nezměnilo, naopak. Tak šel sedět znovu se 2 body a žádným faulem na kontě. A protože „příklady táhnou“, mnozí za ním nezůstali ani o píď pozadu. Ve druhé půli mu bylo řečeno, že má třetí a poslední příležitosti. A dal 25 bodů i když některé jasné šance ještě nedal. A o tom to je. V prvním utkání jsme měli TH 32/23 a 25 osobních chyb, ve druhém TH 31/12 a 10 osobních chyb. To svědčí o mnohém.
Hráči by si však měli uvědomit, že už dnes hrají o své budoucí minuty na hřišti. Na trénincích se již objevili hráči, se kterými počítáme nejen na EASTER CUP, ale i do bojů kvalifikace o Ligu kadetů U17. Boj o místo v sestavě tedy bude větší a nikdo nemá svůj podíl na hře dopředu daný. A protože basketbal kadetů je nejen o obranném nasazení, rychlosti, obětování se ve prospěch týmu, ale i o ztrátách, střelách, které netrefí ani zařízení, o zkažených přihrávkách, o pomalosti pohybu i myšlení, stejně jako o koncentraci a disciplíně, mají i relativně stálí hráči základní sestavy ještě co dohánět. A nikde jinde než na tréninku se výkon nerodí.“
Statistika: Mach 27 – 4/3 – 0, Baselides 19 – 13/3 !!!??? – 2, Jarda 11 – 4/1 – 1, Kohout 8 – 0/0 – 1, Šurý 4 – 4/2 – 3, Kalina 4 – 0/0 – 0, Kučera 3 – 4/1 – 2, Kopecký 2 – 2/2 – 0, Tůma 0 – 0/0 – 1, Šebesta 0 – 0/0 – 0, Touš 0 – 0/0 – 0.
