V.I.P. turnaj U12 – náš tým zvítězil. Bohužel jen v počtu ztracených míčů.
Situace, kdy se o krajský titul a následně o postup na Národní finále utkávají pouze dva týmy, které jinak v dané oblasti nemají vážnější konkurenci, není jen záležitost ČBF OZČ. Podobně tomu je, snad s výjimkou Prahy a severní Moravy takřka ve všech ostatních oblastech. Proto již někteří trenéři pochopili, že mají-li jejich hráči dále výkonnostně růst, potřebují více vyrovnaných herních konfrontací než jen ty 4 utkání za celou sezónu v rámci oblasti.
Jednou z akcí, které si kluby organizují vzájemně sami, byl i turnaj čtyř týmů, které jistojistě patří do nejužší špičky kategorie U12. Vedle domácích Pardubic účast přijal BK Loko Plzeň, tedy loňský bronzový a stříbrný tým kategorie U11, Sparta Praha, která skončila loni v U11 pátá a náš tým, který sice v kvalifikaci o NF jednou Plzeň porazil, ale 2krát prohrál.
Trenér Svojanovský: „Pozvání z Pardubic jsem přijal velice rád neboť kluci potřebují trošičku přehodnotil své představy o vlastních basketbalových kvalitách a uvědomit si, že výsledky v KP v utkáních s týmy jako M.Lázně nebo Rokycany nejsou měřítkem kvality naší hry. A kde jinde hledat měřítko, než právě v soubojích s těmi nejlepšími“.
BK KLATOVY U12 – BK SPARTA PRAHA 64 : 69 (12:16, 11:20, 19:17, 22:16)
Hned v prvním utkání jsme předvedli vše, co naši hru na jedné straně ctí i to, co nás ve vyrovnaných soubojích sráží do kolen. Tedy tradičně přip.sraní z výškové převahy soupeře, tradičně s ignorací dohodnuté taktiky, tradičně potřebující polovinu času z každé čtvrtiny, než se konečně do našeho týmu dostaví pohyb, koncentrace a bojovnost. Spartě netrvalo dlouho, aby to jak na naší úvodní pětce, tak i na té druhé poznala a celkem bez vážnějšího úsilí toho využila v poločase k vedení o 13 bodů. Stačilo pouze trestat naše ztráty míče.
Trenér: „V tenisové terminologii se evidují tzv. nevynucené chyby. My jsme v první půli se Spartou ztratili minimálně 15 míčů aniž by Sparťané museli hnout prstem.“
Ve druhé půli si naši hráči uvědomili, že bez disciplíny a dodržování taktických pokynů, bez řádné obrany a bojovnosti to opravdu nepůjde. Více si začali vážit míče, omezili zbytečné ztráty. Z té špatné strany otočili herní minci na tu dobrou a pomalu z náskoku Sparty bod po bodíku ukrajovali. Nakonec vybojovali proti soupeři, který více než polovinu svých bodů dosáhl díky své výrazné výškové převaze a opakovaných střelách po útočných doskocích, velice slušný výsledek.
BK KLATOVY U12 – BK PARDUBICE 59 : 61 (10:15, 21:19, 12:17, 16:10)
Zde, zejména v lichých čtvrtinách, byli oba soupeři výškově vyrovnaní. I když by se dalo čekat, že se náš tým poučil z chyb v utkání se Spartou, hra naší první pětice se opět dostala do mizérie a opět déle než 4 minuty trvalo, než se naši hráči dostali do tempa. Nátlaková a agresivní obrana nám dělala problémy, soupeř však brzo zjistil, že nás může nechat kombinovat v prostoru za trojkovou čarou a že dříve nebo později uděláme kroky či jiný přestupek.
Druhá pětice se do Pardubic ale pustila odvážně. Vnikali jsme agresivně do blízkosti soupeřova koše a snažili se zakončit dvojtaktem, většinou zastaveným faulem. Ty sice na kontě domácích hráčů přibývaly, házeli jsme ve druhé čtvrtině po faulech domácích celkem 8krát dva trestné hody. Šok však přišel v poločase (26:29), kdy se ze zápisu o utkání zjistilo, že domácí se dopustili pouze 5 faulů !!?? Mělo jich být minimálně 11.
Místo, aby nás toto zdravě naštvalo, předvedla první pětka ve třetí čtvrtině opět svůj mátožný výkon a ti, kteří by měli být páteří týmu, ztráceli jeden míč za druhým. S 11 ztrátami za 8 minut se malý náskok domácích zlikvidovat nedal. Naopak narostl na 8 bodů. Závěrečná čtvrtina a naše druhá pětka opět začíná v důchodcovském tempíčku, nebrání a nebojuje. Prohráváme 43:57 a v oddechovém čase se trenér hráčů ptá, proč jsme vlastně do Pardubic jezdili, když zde vynikáme jen zbytečnými ztrátami míče. Domácí po time outu polevili, my dali konečně 2 trestné hody, navázali na ně třemi zisky míče a rychlým úspěšným zakončením a je to hned 51:57. Najednou jsme úplně jiný tým, bojujeme, máme zisky a úspěšná obrana nám dává sebevědomí do zakončení. V poslední minutě snižujeme na 59:61, získáváme míč, který nám ale domácí vypichují do autu. Chybí 5 vteřin do konce a bereme si oddechový čas. Nakreslená akce má jedinou chybičku – míč z rukou našeho vyhazujícího hráče letí o 10 cm níže než by měl a tak se stává kořistí domácího obránce, který jej s vypětím všech sil chytá před jinak zcela volným Pepou Šlofem. Dobojováno! S třetím týmem ČR loňského roku jsme na jeho hřišti a jeho polštářem nenapsaných faulů v druhé čtvrtině prohráli o pouhý koš. Basketbal je však týmová hra a my jsme bohužel jako tým zklamali. Rozehřívat se až na hřišti polovinu času čtvrtiny, dělat kroky, přihrávat soupeři či driblovat do obránců a ztrácet útok co útok míč a ještě se tomu divit, v tom jsme přeborníci. Zejména, když se jedna pětka snaží napodobit tu druhou.
BK KLATOVY U12 – BK LOKO PLZEŇ 44 : 56 (15:14, 8:12, 10:18, 11:12)
Jistě. Pojďme hledat výmluvy, proč právě s Plzní, která zdaleka nebyla v té optimální nejsilnější sestavě, jsme prohráli největším rozdílem. Jistě. Hrálo se prakticky za 15 minut po skončení našeho dramatického utkání s Pardubicemi. A navíc, nelze opomenout, že Plzeň, která prohrála se Spartou cca 15 bodovým rozdílem, patří stále v kategorii U12 do absolutní špičky v ČR! Výmluvy nejsou na místě. Prostě Plzeň byla lepší a žehral-li její trenér M.Kozel po prohraném utkání na podzim v Klatovech na to, že jeho hráči absolutně nedodrželi stanovenou taktiku, pak právě perfektní taktická připravenost a její naplnění jim tentokrát vynesla vítězství. Bohužel se to nedá říci o našem týmu. První pětice asi pod vlnou kritiky, která se na ni po prvních dvou zápasech vznesla, vybojovala první čtvrtinu 15:14. Bohužel ve druhé čtvrtině někteří hráči tradičně nastoupili proti Lokomotivě se srdíčkem v trenýrkách a vedení se přehouplo na stranu soupeře. A protože se naše první pětice vrátila k taktice výměn míče ve více než uctivé vzdálenosti od plzeňského koše a to až do vyčerpání času 24 vteřin či přestupku v podobě kroků, získali Plzenští celkem pohodlně před závěrečnou 8minutovkou 11 bodový náskok. S mizernou střelbou trestných hodů, děravou obranou či bojácností jít při dvojtaktu do kontaktu s obráncem se takové zápasy nevyhrávají.
Trenér o turnaji: „V prvé řadě nutno říci, že turnaj mě osobně přinesl spoustu poznatků, bohužel je z nich většina negativních. V soubojích s týmem z metropole a týmy z krajských měst se mi jen potvrdilo, že spoléhat na to, že v sestavách ti nejlepší z U11 mohou nahradit ty výkonnostně slabší hráče U12 je samo o sobě pro tým velkým handicapem. Šanci na dobré výsledky mají týmy s kvalitní minimálně desítkou hráčů příslušného věku. Nejen kvůli fyzičnu, ale i zkušenostem a mentální odolnosti. Bohužel v malých městech ale jinou možnost nemáme a navíc mám pocit, že v malých městech se rodí jen malí chlapci. Postrádáme dva až tři výrazněji vysoké hráče. Kde však vzít na holé dani chlup? V poslední době často opakuji, že kluci sice chodí na tréninky, většina ale nechodí trénovat. Prostě to na trénink přijdou tak nějak absolvovat. Proč by se měli snažit, když i s tímto polovičatým přístupem mají průměrné skóre na 1 zápas v KP 91:30? Bude to znít neuvěřitelně, ale když po rychlostní tréninkové vložce řeknu ať dá ruku nahoru ten, kdo ji šel na 100%, nepřihlásí se nikdo !!! Stříbrný tým BK Klatovy z NF 2015 byl technicky na výši, kluci tehdy v Písku vyhráli všechny dovednostní soutěže snad až na TH. Letošní tým je na tom ale ještě o poznání lépe a má více hráčů do hry. Chybí mu však to, co dělá tým týmem a co měli kluci v roce 2015 – srdíčko a provaz, za který všichni bez výjimky táhnou. Ti zkušenější a výkonnostně dominující jsou již tak přesvědčeni o svých kvalitách, že již je mnohá tréninková cvičení obtěžují a nudí. Když však přijde na lámání chleba a mají na hřišti předvést v plné rychlosti nějakou činnost, jsou na tom stejně jako ti, kteří začali s basketbalem teprve nedávno. Třeba se mohou zamyslet nad tím, že ač na každém tréninku střílí každý minimálně 50 trestných hodů, byla naše úspěšnost, či spíše neúspěšnost na turnaji následující ... se Spartou 18/6, s Pardubicemi 31/10 a s Plzní 32/13. Tedy celkově 81/29 = 36% !? Ale dost, nechci se dělit o své zklamání. Člověk by chtěl pro své hráče to nejlepší, chce je co nejlépe připravit a dostat na úroveň ….. a oni se ani nezvednou, aby si přišli poslechnout co zazní v oddechovém čase a vesele si na střídačce povídají aniž by je dění na hřišti zajímalo. Přemýšlím, zda ještě má význam se do něčeho podobného, jako byl tento turnaj v Pardubicích, s týmem U12 pouštět. “
Níže pár fotografií, které vám přiblíží atmosféru v historické hale BK „na Dukle“, kde pardubický basketbal sklízel nejlepší výsledky své historie. Za shlédnutí stojí zejména pátá fotografie v pořadí. Je to banner na jedné ze stěn pardubické haly. Jestlipak poznáte, kdo se pardubického Viktora Pulpána v bílém dresu, dnes člena širšího kádru reprezentace ČR, snaží zastavit?
