Vítězný víkend kadetů U17. Ale .....

Víkend proběhl v lize kadetů U17 ve znamení tzv. „dvojiček“, tedy utkání dvou identických soupeřů, kdy se v sobotu hraje u jednoho ze soupeřů a v neděli u druhého. Podobně jako nedávno v případě juniorů v lize U19, kdy náš tým v sobotu začínal na hřišti soupeře v Domažlicích, tentokrát podobně naši kadeti začínali v sobotu v Praze – Jenči, kde mají pražští Tygři svoji halu. A protože jsou Klatovy od Prahy „co by kamenem dohodil“, byl zápas stanoven na 19 hodinu večerní. Začínalo se však až ve 20,00 neboť se utkání, která lize U17 předcházela, protáhla.

Náš tým odjížděl do Prahy s cílem zvítězit, To především proto, že od nešťastné úvodní prohry s Brandýsem n.L. všech dalších 5 utkání vyhrál a chtěl tuto vítěznou vlnu prodloužit a posílit tak naděje na případný postup do finálové skupiny, ve které se bude bojovat o  2 místa v baráži o účast v extralize 2025/2026. Naše touhy však Tygři hodlali roztrhat na kusy a do týmu zařadili „pendlující extraligové hráče“ Slavětínského a Řezníčka a také z BA Radotín hostujícího Lebedu.

A že si domácí v pokročilou sobotní hodinu věřili, bylo zřejmé hned od úvodního rozskoku. Vlétli na naše hráče skutečně jako „tygři na štvanou zvěř“ a než si naši hráči, tradičně řádně nerozcvičení uvědomili, že začal zápas, prohrávali jsme 4:0.  Nutno dodat, že v tuto dobu měli Tygři  na svém kontě již  4 fauly, po pátém faulu domácích a následných trestných hodech Kodyš vyrovnal na 5:5, kdy vyrovnání předcházela trojka Šlofa. Dobře v útoku doskakující Musil nás potom dostal do vedení 5:7 a i přes maximální snahu spojenou s vysokým stupněm agresivity se již domácím nepodařilo vrátit vedení na svoji stranu až do konce utkání. 11 faulů domácích za čtvrtinu svědčí o jejich nasazení, S tím jsme se ale dokázali vyrovnat a když se naši hráči dostali do tempa, bylo to znát i v obraně.  Jak si všiml jeden z rodičů, domácí dali za 5.minut 12 bodů (12:15) za dalších 5 minut do konce 1.čtvrtiny jen body 2 proti našim 16. Do druhé čtvrtiny jsme si proto mohli dovolit vstoupit s pozměněnou sestavou a také taktikou. Vytáhli jsme naše vedení na 22:51, neproměněnými TH a dvěma ztrátami v závěru čtvrtiny jsme domácím dali sice mizivou, přesto však naději v podobě 3 košů v řadě. Basketbal eviduje řadu utkání, kdy jeden tým vedl v poločase o více než 20 bodů, aby pak odešel poražen. Proto jsme na úvod druhého poločasu nenechali nic náhodě a i když v naší hře nebylo vše na 100%, 11bodovou „šňůrou“ jsme šli na 28:62 a bylo jen otázkou, jaký výsledek bude na světelné tabuli  na konci utkání. Vítěz již byl jasný a proto a nejen proto dostali své herní minuty i ti, kteří třeba sice mají skvělou docházku na tréninky, ale nedokáží tréninkový čas zužitkovat jak by měli a pak je to v zápase vidět. I když v celostátní lize najdete jen málo výsledků se stovkou, našemu týmu se to podařilo dokonce na hřišti soupeře.

BA TYGŘI PRAHA „B“  -  BK KLATOVY  65 : 102 (14:31, 14:20, 20:30, 17:21)

Statistika: Šlof 27 (1x3) – 6/4 – 1, Musil 13 – 9/5 – 1, Melka 12 – 7/6 – 2, Zikmund 10 (1x3) – 2/1 – 0, Mráz 10 – 0/0 – 1, Kotáb K. 9 (2x3) – 2/1 – 1, Šnejdar 7 – 1/1 – 2, Kodyš 5 – 2/0 – 2, Kmetek 4 – 0/0 – 0, Ševčík 4 – 0/0 – 1, Kinský F. 0 . 2/0 – 0.

Cesta z Prahy, kde jsme skončili utkání krátce před 22 hodinou, byla často místy jízdou mlžným bludištěm, naštěstí byl, v tento čas a při tomto počasí, provoz jen malý. Do svých pelíšků většina hráčů proto zalehala až k půlnoci. Spát mohli klidně, obavy z odvety rozptylovalo vysoké vítězství.

Ovšem ouha !!! Ač trenér varoval před podceněním soupeře, ač připomínal utkání U15 loni v Plzni, kdy jsme překvapivě vysoko, poprvé s Lokomotivou roč.2009, prohráli, abychom pak v neděli na domácí palubovce vysoko zvítězili, a nestačilo ani upozornění, že si hosté do Klatov přivezli svého nejlepšího hráče a střelce Seana Klégra, který v sobotu hrál za Tygry „A“, kteří v extralize U17 zvítězili na palubovce BK Lokomotiva Plzeň. A spolu s ním další člen „Áčka“ Řezníček a hostující Lebeda. A fakt, že poslední čtvrtinu jsme v Praze vyhráli jen 17:21 a Tygři na ni budou chtít navázat, nepomohlo.

Spíše debatní kroužek plný úsměvů a plácání, připomínal náš tým při rozcvičce. Cirkusová zakončení, obvykle bez dosažení  koše, rádoby dunky při kterých chybí 20 i víc centimetrů, to byl obrázek našeho týmu před utkáním i po těch výše uvedených varováních. Po šesti minutách hry, kdy hostující Tygři až příliš spoléhali, že Sean Klégr „to zařídí“, jsme vedli 13:3 a to některé naše hráče ukolébalo natolik, že pak zcela ztratili koncentraci, předháněli se, kdo nepromění více střel zpod koše (6 za I.čtvrtinu). Stále se však vedlo 23:17 a tak vlastně „co ten trenér vlastně chce“.  A trenér chtěl od hráčů výkon, na který se je snaží připravit na trénincích. A bylo hůř !! Ve druhé čtvrtině jsme počet neproměněných „šoupáků“ bez obrany povýšili na 9 a k tomu přidali 6 ztrát, za které by se styděli i mladší minižáci.  To nehrál tým, to zcela postrádalo kolektivní pojetí, na kterém naši hru stavíme. A mohli za to ne ti, kdo pravdu o svých chybách nechtějí slyšet, ale někdo úplně jiný, možná z alternativního vesmíru. Obrana se zcela zhroutila, vše čemu se hráči věnují na tréninku bylo náhle negováno a tak Tygři ucítili velice snadnou kořist. Na konci 6 minuty se Tygři ujali vedení (28:30). V závěru si konečně někteří naši hráči uvědomili, co hrozí a vrátili jsme si hubené poločasové vedení o 5 bodů. Soupeř byl však rozjetý a z jeho šatny se o poločase ozýval bojovný ryk.

Živá voda nebo kouzelný proutek

Z naší šatny kupodivu nebylo žádný ryk či řev slyšet. Zda to byla „živá voda“ kterou obrazně trenér „umyl hlavy“ hráčům, kteří si až v klidu poločasové šatny začali uvědomovat blamáž, kterou předvádějí těm, kteří je přišli povzbudit. Nebo to byl „kouzelný proutek“, kterým bylo spíše než jen mávat, hráče za to co předvedli  v první půli pořádně sešlehat, se neví. V každém případě se do druhé půle postavil do cesty k vítězství sebevědomým Tygrům tým, který zahájil druhý poločas famózní šňůrou 14 bodů (52:38) a to především díky poctivé snaze v obraně. Ta položila základ, na kterém se stavěl výsledek třetí desetiminutovky 31:7, kdy z 16 střel zpod koše nebyly proměněny jen 3. A jako omluva všem, kteří na utkání přišli a museli v první půli opravdu hodně trpět, pokračoval náš tým v plném nasazení i ve čtvrtině závěrečné a na jediný bod se přiblížil 100 bodům.

BK KLATOVY - BA TYGŘI PRAHA „B  99 : 49  (23:17. 15:16, 31:7, 30:9)

Statistika: Šlof 16 – 7/4 – 1, Šnejdar 16 – 2/0 – 1. Musil 13 – 4/3 – 0, Mráz 11 – 1/1 – 0, Melka 11 – 4/3 – 4, Ševčík 10 – 0/0 – 3, Kodyš 9 – 4/1 – 2, Zikmund 7 (1x3) – 0/0 – 0, Kmetek 4 – 0/0 – 1, Kotáb K. 2 – 0/0 – 1. Kinský F.  0 – 0/0 – 0.

Trenér Ing.Svojanovský: „Často se sám sebe ptám, zda mám zapotřebí se trápit s hráči, z nichž drtivou většinu jsem od jejich prvních driblinků a střel učil basketbalovou abecedu. Dnes, což je v 15 – 17 letech běžné, jsou přesvědčeni, že vědí a umí vše lépe než kdokoli jiný. A že se chybami člověk učí? To pro tuto věkovou kategorii neplatí. Nestačilo ztratit na jaře v baráži postup do extraligy U17 jen herní nekázní v posledních minutách utkání s Chomutovem, nestačila zkušenost z kvalifikace U19 s Grizzlies, kdy nás obdobná nekázeň a přesvědčení některých jedinců o tom, že „to vezmou na sebe“ poslalo do druhého kola a nestačila ani prohra v lize U19 v Litoměřicích ze stejných důvodů. O 14 dnů později jsme s čerstvými vzpomínkami herní kázeň udrželi a po velkém boji si v lize U17 odvezli z Litoměřic vítězství. Za bojovnost, nasazení, snahu plnit taktiku, za kolektivní výkon postavený na herní kázni. A neuplynul ani měsíc, zapomenutí podpořilo sobotní vysoké vítězství a v neděli nastupuje tým bez sebemenší snahy, koncentrace a herní kázně, tým plný neustálého se divení a svádění vlastních chyb na všechno možné. Ptali se někteří z rodičů, kteří se mnou ještě mluví i přesto, že jejich synům říkám často nepříjemné pravdy, co jsem klukům o poločase v šatně řekl. Není to žádné tajemství. Pouze jsem apeloval na to, aby se přestali dívat na chyby druhých a začali sami u sebe. A začali hrát jako tým to, čemu se věnujeme na tréninku. Jsem rád, že si to většina vzala k srdci i když je mi jasné, že zítra na tréninku zase budou mít mnozí tisíc výmluv, proč něco neudělali tak, jak je to již řadu let učím. A nepomůže jim říkat, že když jim ve škole někdo najde 7 hrubých chyb v diktátu a červeně opraví, měli by se poučit a za týden, měsíc či rok stejné hrubky nenapsat znovu. A že v basketbalu je to ta samé,

Máme letos opět nakročeno k postupu do finálové skupiny. To už není náhoda. Mohla by to být i motivace. Ale mám obavu, že to dopadne jako se střeleckými tréninky. Někomu stačilo, že ho dobrá účast vynesla do užší rotace a tím to skončilo a raději si pospí. Ale už ty absence poslední doby začínají být znát. Chytrému je třeba jen napovědět …. dříve s ranním vstáváním 3 i 4 trojky za víkend, dnes s bídou jedna.“

COME TOGETHER !