VYDŘENÉ VÍTĚZSTVÍ NEZMĚRNÉ VŮLE

Od článku z 16.1.2017 o 7 statečných ženách, které čelily v Praze dosud neporaženému týmu Sparty, se titulek o statečných hráčkách či hráčích objevil hned 2krát. Věřím, že je to výsledek „klubového ducha“ či „příkladů, které táhnou“.

V souvislosti s posledními dvěma utkáními na palubovkách soupeřů, které sehrálo naše družstvo mužů  o uplynulém víkendu, by se možná také slušelo, a bylo by to i velice trefné, psát o „7 statečných mužích“. Některými slovy je však třeba šetřit. K soupeřům, kteří si na podzim oba odvezli z Klatov cenná vítězství, totiž na sever Čech skutečně odjíždělo pouze 7 hráčů. Trenér Ing.Svojanovský:“V pondělí to vypadalo, že těch statečných bude jen 5 a opravdu jsme začali zvažovat, zda si nemám obnovit hráčskou licenci a být v důchodovém věku aspoň rezervou pro případ, kdyby se někdo zranil či vyfauloval.“ Ale bylo těch 7 hráčů skutečně statečných, nebo jen se dostali do situace, do které je dostaly okolnosti? Zranění Jakuba Andrleho a Karla Aušprunka v utkání s Kladnem se totiž ukázala vážnější, než se na první pohled zdálo a je otázka, zda budou k dispozici na poslední dvoukolo. Marek Johánek odjel na zájezd do Mexika, Ondra Chobot po utkáních s Kladnem a Žižkovem onemocněl a pak odjel s rodiči na lyže a kapitán týmu Tomáš Bernas si vzal týden dovolenou a o víkendu chyběl již po čtvrté za sebou a celkem po sedmé v této sezóně. Tedy pro tým, který je nominován mezi nejlepší sportovní kolektivy okresu Klatovy a o kterém se píše, že usiluje alespoň o obhajobu 5.místa ve II.lize, dosti prekérní situace.

Naštěstí Radim Dvořák ve středu potvrdil, že se z Alp vrátí v pátek v noci a že bude o víkendu plně k dispozici (už nás bylo 6). A protože se občas dějí i zázraky, podařilo se během středy a čtvrtka realizovat „hostování“ Tomáše Kříže z M.Lázní, o které jsme již usilovali, bohužel neúspěšně, před sezónou. A otevřeně řečeno, jak se dozvíte i z následujících řádků, byl Tomáš Kříž tím naším „faktorem X“, který v nedělním utkání v Ústí nad Labem překlonil jazýček vah na naši stranu. Ale nepředbíhejme. Je totiž na místě PODĚKOVAT jak hráči samotnému, že na naši nabídku reagoval pozitivně, tak zejména pak i vedení basketbalového klubu Mariánské Lázně v čele s Romanem Gezem, které chuť Tomáše Kříže obléci znovu klatovský dres a zkusit II.ligu s mnohými spoluhráči, se kterými před pár lety vozili do Klatov medaile z NF a MČR, bez jakýchkoli obstrukcí ihned podpořilo. Už nás bylo 7.

Se dvěma hráči z kádru 1.ligového „A“ týmu v sestavě (Zbroj + Kynzl) na nás v sobotu vyrukoval Slavoj Litoměřice. Renomé jsme si totiž udělali vítězstvím nad vedoucím týmem tabulky ze Žižkova. Skutečnost, že disponujeme pouze 7 hráči domácí tým poněkud zaskočila a možná i proto jsme vyhráli první čtvrtinu 13:12, když 9 bodů si připsal na konto Kyle Nelson. Domácí proto ve druhé desetiminutovce ještě více zahustili svoje vymezené území a protože, jak to již je v Litoměřicích tradiční, rozhodčí připustili hodně agresivní obranu zejména v podkošových soubojích, moc bodů nepadalo a po 14 odehraných minutách by stav 19:19. Pak se v domácím dresu vedle Zbroje (12 bodů), rozehrál i Petr Vakrčka, kterému se vždy proti nám nesmírně daří. Jeho dva koše a následné 2 naše fatální ztráty, po kterých pohodlně zakončoval z rychlého brejku domácí kapitán Zych, to vyústilo ve vedení domácích 28:19.  Naštěstí jsme v závěru byli úspěšní 2krát z trojkové vzdálenosti a tak se šlo do šatem za stavu 34:27 pro Slavoj. Fans domácích však chtěli víc.

A i proto začali domácí skvěle i druhý poločas … trojka Kynzla, dva koše Zbroje a koš domácího playmakera Hanzlíka. Propadali jsme zejména na doskoku. Místo stažení míče jsme volili volejbalové odplácnutí – většinou opět do rukou soupeřů. 43:29. Naštěstí pro nás domácí trenér ve snaze udržet maximální tempo a utahat naši sedmičku hráčů hodně střídal a tak se nám podařilo nápor domácích utlumit. V posledních 2 minutách jsme začali i domácí, v čase kdy nebyli na palubovce Zbroj a Vakrčka přehrávat, po trojce Sazamy (+ 1 TH), první trojce Kříže a koši Vondry byl stav před závěrečným dějstvím 54:45.

Celé 3 minuty se hrálo ve čtvrté čtvrtině a obrany nedovolily soupeři vstřelit koš. My k němu měli blíž, dva z mnoha zákroků na Nelsona volaly po faulu při střelbě, hvizd píšťalky se však neozval. Až Zbroj trojkou otevřel skóre posledního dějství a hned po něm trojkou i Hanzlík a pozadu nechtěl zůstat ani Kynzl … 63:47. Docházely nám síly a hrozilo nebezpečí, že z celkem vyrovnaného utkání se stane v závěru, podobně jako v Rokycanech, selanka. Tým ale zabojoval, zmobilizoval zbytek sil a nepřipustil žádnou exhibici domácích. Trenér: „Se 7 hráči jsme vybojovali velice přijatelný výsledek. Nesmíme zapomínat, že domácí jsou na 2.místě tabulky a před třetím Benešovem mají 2bodový náskok. Pokud za 14 dnů zvítězí ve Kbelích, budou spolu se Žižkovem účastníky bojů o postup do 1.ligy.“

SLAVOJ BK LITOMĚŘICE -  BK KLATOVY  72 : 59  (12:13, 22:14, 20:18, 18:14)

Statistika: Nelson 24 – 3/3 – 0, Vondra 11 – 2/2 – 1, Sazama 9 – 1/1 – 4, Kříž 7 – 0/0 – 1, Kuneš 4 – 0/0 – 2, Dvořák 2 – 0/0 – 1, Křiváček 2 – 2/2 – 1.

Za domácí – Zbroj 29,  Vakrčka 12.

Nedělní dopoledne a přesun po nejdražším úseku dálnice na světě z Litoměřic do Ústí. Naštěstí se hraje v menší hale UJEP hned vedle haly Slunety. Tam by se nám běhalo asi o hodně hůře. Domácí v plné síle, chybí jen strůjce jejich vítězství v Klatovech Honza Dvořáček, který ale chybí týmu celou druhou polovinu soutěže z důvodu zahraniční studijní stáže. V základní sestavě nastupuje kapitán týmu, specialista na trojky a TH Zdeněk Rytíř. A i pendl z áčka Slunety a neomylný střelec Vláďa Dolanský, také Petr Banýr, kterému se proti nám vždy daří. Nakonec i  30letý zkušený 200 cm vysoký a 120 kg vážící pivot Ondra Vízek. Doplňuje je Dvořáčkův back up na místě rozehrávače, Vít Beneš. Na lavičce čeká na svoje minuty i další z pendlů „A“ týmu Slunety David Pokorný. V podstatě jde, s výjimkou Dvořáčka, o stejný tým, který vyhrál na podzim v Klatovech.

Již od úvodního rozskoku je znát, že domácí chtějí odčinit svůj velice špatný výkon v sobotu proti výborně připraveným Domažlicím. Vízek však v úvodu hned 2krát fauluje a to nám hraje do karet. Bohužel ale máme těžké nohy a tak nestíháme plnit obrannou strategii. Vondra jen přihlíží, jak přes něj Banýr bez problémů 3krát trefuje. Stále ale, díky standardně výbornému Nelsonovi, ke kterému se postupně přidává, po sobotní střelecké impotenci, i Honza Křiváček, vedeme. Zase ale odstupujeme od těch, které máme bránit natěsno …. Dolanského trojka a je srovnáno na 13:13. Po TH Nelsona vedeme 15:13 a daří se nám ubránit domácí až na samu hranici 24 sekund. V rohu hřiště tísněný Oubrech současně s klaksonem odhazuje míč někde tam, kde tuší koš …. a je to „lucky shot“ a dokonce trojka. Znovu Dolanský a 18:15, naštěstí ale přichází ke slovu i Tomáš Kříž a jeho první trojka v utkání. Na samém konci prvního hracího období opět odstupujeme od Dolanského (???) a … 22:20.

Trenér burcuje tým, připomíná koše, které jsme dostali po nedodržení obranné taktiky. Jdeme do druhé čtvrtiny s cílem nedat domácím ani chviličku na střelbu ze střední a delší vzdálenosti. A začínáme skvěle ….. je tu druhá trojka z ruky Tomáše Kříže. Prosazuje se ovšem i Vízek a i nadále zůstává střelecky potentní Láďa Dolanský.  Náš „little big man“ Kříž ale svojí třetí trojkou otáčí skóre na 32:30 pro nás a Křiváček zvyšuje na 34:30. Po krátkém odpočinku se na hřiště vrací  Nelson a i když jsme měli několik air ballů a nebo osamoceni trefili z 5 metrů jen obroučku, v poločasové přestávce se těšíme z vedení 39:34.

„Kdo vyhraje třetí čtvrtinu, vyhraje i celý zápas“ – to je jedna z informací trenéra pro druhý poločas. A náš tým na hřišti chce tu třetí čtvrtinu skutečně vyhrát. Na hřišti se odehrává  boj muže proti muži. Výborní rozhodčí Jeřáb a Horník drží stále stejnou laťku a tak se nediskutuje a hráči se věnují jen hře. Není v hale nikdo, kdo by si troufnul tipovat vítěze. V 5.minutě snižuje domácí Beneš na 44:47. Ale síly pomalu docházejí už i domácím. Chytáme se šance v čase, kdy domácí opory odpočívají na lavičce. Úsek mezi 6 a 9 minutou vyhráváme 9:2 a jdeme v utkání poprvé do dvojciferného vedení 56:46.  Banýr se ale nechce vzdál a je tu jeho „and one“.  Pak ale počtvrté v utkání propadá míč z trojkové vzdálenosti do koše Slunety po střele Tomáše Kříže a když v závěrečných sekundách ještě přidává 2 body Křiváček, rázem jdeme do poslední čtvrtiny s 12 bodovým náskokem. Třetí čtvrtinu jsme vyhráli 22:15 !!!

Domácí však ale zbraně neskládají. Únava na obou stranách již působí , po zcela zbytečném faulu na konci třetí a dalším v samém začátku čtvrté čtvrtiny musí na lavičku s 5 osobními chybami definitivně Tomáš Kříž. Domácí to cítí jako svoji šanci, zlobí Dolanský, který zakončuje většinu domácích akcí a hlavně Banýr. Dřeme, makáme, bojujeme, bereme time outy skutečně jako oddechové časy. Moc košů už nepadá, o to důležitější je neztrácet míč ve snaze o rychlý protiútok. Někdy zbytečně brzo střílíme, jindy zase promrháme čas a zakončujeme bez šance na úspěch. Ale i domácí už toho mají „plné kecky“. Nakonec dotahujeme zápas k vítěznému konci a k 7 vítězství v sezóně na hřištích soupeřů. Není už ani moc sil se nějak bouřlivě radovat. Každý už touží jen po sprše, rychlém přesunu domů a odpočinku. Trenér: „Děkuji klukům. Dnes doslova vydřeli vítězství, které pro nás již teď, bez ohledu na výsledky posledního dvoukola, znamená obhájení 5.místa z minulé sezóny. Cenné je to i proto, že jsme poslední výjezd zvládli i bez zraněných či absentujících hráčů. Cenné je to i proto, že se náš kádr rozrostl o dalšího výborného hráče, který by nám mohl hodně pomoci i v příští sezóně, ovšem ale pouze v případě, že jeho mateřský klub BK M.Lázně neuspěje ve své snaze postoupit do II.ligy. Nebyl to lehký víkend ale jsem si jistý, že jsme si jako tým opět trošku zvedli sebevědomí. Musím totiž připomenout, že věkovým průměrem stále patříme k nejmladším družstvům ze všech 36, které II.ligu hrají. Nechci ani spekulovat, co by bylo kdyby. Jistě. Domácí, dle mého názoru zbytečné prohry s Benešovem, Kbely, Ústím i Litoměřicemi nám vzaly naději na ještě lepší umístění. Níže je tabulka a tak si stačí vyvodit, kde by bylo naše družstvo v případě těch 4 domácích vítězství. Ale ruku na srdce. Už jen fakt, že  o tomto víkendu hrozilo, že nastoupíme pouze s 5 hráči mnohé signalizuje. Pohled na evidenci tréninkové docházky pak vše podtrhuje a fakt, že „B“ tým mužů je ku prospěchu všemu možnému jen ne k podpoře „A“ týmu dává za vše ještě vykřičník. Pokud se tyto věci nezmění, pak to bude stejné jako v písni W+W na hudbu Jaroslava Ježka, kde se zpívá …jednou jsi dole, pak zas nahoře. Teď jsme ale šťastni za obhajobu 5.místa a proti minulé sezóně máme ještě jedno velké plus. Dostali jsme Klatovy v Českém poháru mezi 24 nejlepších týmů ČR a pro naše fanoušky svými výsledky zajistili i skvělou basketbalovou show v podobě utkání s účastníkem Europa Cupu a druhým nejlepším týme ČR BK Pardubice. Pro příští sezónu tedy dosti vysoko postavená laťka.“

SLUNETA USK ÚSTÍ N.L.  -  BK KLATOVY  61 : 68  (22:20, 12:19, 15:22, 12:7)

Statistika:  Nelson 23 – 7/5 – 1,  Křiváček 14 – 1/1 – 2,  Kříž 12 – 0/0 – 5,  Vondra 7 – 2/1 – 1,

Kuneš 6 – 0/0 –1, Sazama 6 – 2/2 – 2, Dvořák 0 – 0/0 – 2.

Za domácí – Dolanský 16, Banýr 14, Rytíř 7, Vízek 7.