VYŠEHRAD PORAŽEN POTŘETÍ I POČTVRTÉ
Sokolové zpod vyšehradské skály budou mít pravděpodobně sezónu 2014/2015 spojenou zejména se vzpomínkami na souboje s naším týmem. V nadregionální soutěži jsme na Vyšehradě zvítězili před zraky trenérů reprezentace mužů pánů Ginsburga a Růžičky 100:44, doma pak 73:42.
A nyní, v nadstavbě regionální soutěže, jsme opět hráli první utkání v Praze a odvetu za 24 hodin doma na Husáku. A opět to bylo podobné. Dobrý výkon z Prahy, kdy tým, ve kterém pro nemoc chyběli Kohout a Šurý a pro zranění Vaněk a Černý, dokázal disciplinovanou kolektivní hrou zničit soupeře hned v úvodu, se bohužel nepodařilo zopakovat před domácími fanoušky, kterým hráči nabídli pouze tři několikaminutové úseky, kdy bylo zřejmé, že na tréninky si kluci nechodí jen povídat o počítačích. Na soupeře to sice stačilo, diváci nadšeně zatleskali, aby se zakrátko ptali sami sebe, zda i nadále je na palubovce stejný tým. To když sledovali hru ve stylu „jeden hraje s míčem a čtyři stojí a přihlíží, jak to dopadne“. A to je v krátkosti největší problém týmu U15. Prostě pro naše teenagery je koncentrace a soustředění vždy jen otázka několika minut. Pak buď máme náskok a to je signál k vylepšení osobních statistik, nebo prohráváme a tak je třeba na sebe vzít individuální odpovědnost. Neštěstí je, že právě toto nás stálo postup do nadstavby ligy U15.
SOKOL VYŠEHRAD - BK KLATOVY 38 : 66 (7:21, 12:18, 15:15, 4:12)
Nezvyklé pokyny zazněly před utkáním z úst trenéra: „Řetěz je tak pevný, jak je pevný ten nejslabší článek“. A ty slabší články u soupeře jsou na rozehrávce a na křídlech, kde hrají mladí chlapci roč.2001 a 2002 s minimem zkušeností s nátlakovou obranou. Ale i na naší straně bylo těch „méně pevných článků“ víc než zdrávo, a tak jsme vlastně měli štěstí, že dříve než se domácí, kterým při pohledu na torzo našeho týmu výrazně vzrostlo sebevědomí posílené i dvěma vítězstvími v Sokolově a Mariánských Lázních, dostali do hry, vedli jsme již 19:0!!!! To vše díky zodpovědně hranému pressingu. Pak však mnozí hráči přeřadili z 5 na rychlostní stupeň 3, náhradníci, kteří přišli z lavičky po vkročení do hřiště okamžitě zapomněli na pokyny, které dostali a tak se z basketbalu prvních úvodních minut stala selanka, kde nechyběly ani výčitky a nadávky mezi spoluhráči na což musel i rozhodčí našeho trenéra upozornit.
Trenér Svojanovský: „Není hanba přiznat, že jsme s ohledem na absence důležitých hráčů šli do utkání s respektem k soupeři, který pokořil Sokolov i Mariánky na jejich palubovkách. Co ale kluci předvedli v úvodních 5 minutách, to byla óda na pressink. To jsou chvíle, kdy si člověk říká, že ta práce stojí za to. Pak stačí jedna sobecká akce, jeden hráč to vypustí v obraně a upadneme do bezradnosti a každý si hraje na svém písečku. A tak sobce vystřídáte, když nejdřív náhradníkovi vysvětlíte, co od něj očekáváte – kde a jak bude bránit, jak má pomáhat při založení rychlého protiútoku atd. atd. A on vám na hřišti předvede pravý opak! A nakonec vám řekne, že je to přece jedno, když vedeme o 20“.
Tradičně jsme třetí čtvrtinu odchodili 15:15 a až v závěrečné desetiminutovce jsme opět přitáhli obranné šrouby, povolili domácím jen 4 body a dotáhli tak utkání k vítězství o 28 bodů.
Statistika: Baselides 25 – 0/0 (???) – 1, Mach 19 – 7/3 (!!) – 2, Kučera 16 – 6/2 (!!) – 4, Kopecký 4 – 2/0 – 2, Tůma 2 – 0/0 – 4, Šebesta 0 – 0/0 – 0, Touš 0 – 0/0 – 0, Kalina 0 – 0/0 – 0.
BK KLATOVY - SOKOL VYŠEHRAD 61 : 39 (15:4, 18:10, 10:19 !!!, 18:6)
Zkusit to po žaludečních problémech přišel Radek Kohout. Hosté ve stejné sestavě jako v sobotu s vědomím, že si musí dát pozor na náš pressing. I když naše křídla Kopecký a po vystřídání Kohouta i Tůma s železnou pravidelností zapomínali obsadit soupeřovi hráče při vyhození po koši a většinou je od půlící čáry vracel zpět pokřik spoluhráčů, dokázali jsme opět získat řadu míčů po soupeřových chybách a snadno skórovat. První čtvrtina vyzněla jednoznačně pro nás, kdy jsme soupeři povolili pouhé 4 body. Vedení o 11 bodů byl pro většinu hráčů signálem k akcím, které neměly šanci na úspěch již v samotném zárodku. Nelze clonit, když hráč s míčem jde 3 metry od clony, nelze přihrávat hráči, kterého pod košem brání o hlavu menší hráč, když je přihrávka 7 sekund avizovaná, nelze hrát 1 na 1, když ze slabé strany do vymezeného území vbíhají 2 naši hráči i se svými obránci atd. Jen díky takřka neregulérní trojce jsme drželi vedení z první čtvrtky. A v poslední minutě, snad na usmíření diváků, prásk a 6:0 + dvě neproměněné Šebestovy šestky.
Třetí čtvrtina ukázala v plné nahotě, že neexistuje síla, která by při vyšším vedení přiměla hráče hrát kolektivně a s nasazením. Celých 5 minut jsme se utápěli v akcích „JÁ hraji a vy koukejte!“ A návrat do obrany …. proč se vracet, když vedeme? Hosté sympaticky bojovali a při vědomí, že naše obrana prakticky neexistuje, vyhráli čtvrtinu 19:10 !!!! když hráč s číslem 23 dal sám 14 bodů, většinou po doskoku míče předribloval nebráněn celé hřiště a zavěsil.
No a tak aby nebyl ostuda, tak najednou přišli na hřiště do závěrečné čtvrtiny stejní hráči, ale zcela jiný tým … najednou zase všichni běhali, najednou si zase všichni nahrávali, najednou nebyl problém plnit stanovenou taktiku …………a ……… šňůra 12:0 !!!
ALE TAKHLE SE, PÁNOVÉ, BASKETBAL NEHRAJE !!! TO PŘÍŠTĚ NEPŘIJDOU ANI RODIČE !!! KDO SE NA TO MÁ DÍVAT, JAK SE VÁM CHVÍLI CHCE A PAK ZASE ZNUDĚNĚ NECHCE ??? S TÍMHLE CHCETE JÍT DO LIGY U17???
Statistika: Mach 19 – 6/2 (??) – 1, Kučera 16 – 2/0 – 4, Baselides 12 – 4/0 (???) – 3, Kohout 6 – 2/2 – 1, Kopecký 4 – 0/0 – 0 (???), Tůma 2 – 0/0 – 3, Kalina 2 – 0/0 -1, Šebesta 0 – 2/0 – 0, Touš 0 – 0/0 – 0.
Trenér Svojanovský: „Prý kluky málo chválím. Je na tom kus pravdy. Ale zaslouží pochvalu student, který napíše diktát z ČJ za 1 a v následných 3 dnech dostane za 4 ze slohu, 5 protože neumí básničku a dále několik nelichotivých známek z jiných předmětů? Ano, říká se, že pochvala povzbudí. Ale mnohdy, dřív než je možnost pochválit, uděláme na hřišti takových pár obludností, že jakákoli pochvala by byla k smíchu. A je to dokola, dokola a dokola. Nejlépe nám jde usínání na vavřínech. A nemluvím do větru:
V Chebu ….. první čtvrtina 6:30,tedy o 24. Další tři čtvrtiny už jen celkem o 19.
V Sokolově .. první čtvrtina 4:28, tedy o 24. Další tři čtvrtiny už jen celkem o 7.
V Mariánkách … první poločas 27:48, tedy o 21. Druhý poločas už jen o 2.
V Praze ……….. začátek za 5 min. 0:19, pak zbývajících 35 min jen o 9.
V Klatovech s Vyšehradem ….. poločas o 14. Druhá půle jen o 3.
Rozhodně si nemyslím, že je to slabou fyzickou kondicí. Proč mohou hrát jiné týmy BK Klatovy celých 40 minut na maximum a chlapci U15 ne?“
