ZLATÉ BODY ZE SEVERU V II.LIZE MUŽŮ

I když bychom měli začít oslavným komentářem, musíme se vyhnout tomu, abychom „pro les neviděli stromy“ a také si „nalili čistého vína“.

„Vedení klubu vynaložilo hodně úsilí, aby do Klatov zajistilo II.ligový mužský basketbal. Také se musely, v již tak napjatém rozpočtu klubu, vyčlenit prostředky na dopravu, noclehy, rozhodčí a další náklady spojené s řádným absolvováním třetí nejvyšší soutěže. Jistě, k přípravnému období by mohly být oprávněné výhrady, neboť někteří hráči vůbec nepochopili, že klatovský mužský basketbal skončil etapu „bohorového přístupu“ k plnění hráčských povinností a setrvávali v představě, že se věci budou ubírat po stejné cestě, jako v sezónách minulých, kdy vládly především osobní zájmy a zodpovědnost k týmu a klubu, pokud ještě u některých vůbec byla, tak většinou až na posledním místě. Když pak hráči  pochopili, že nestačí jen přijít v pátek před zápasem na trénink a herní minuty jsou jisté, mnozí skončili. Vyčlenil se ale kádr, který již na turnaji v Rokycanech naznačil, že by klatovská účast v II.lize nemusela být jen jednosezónní epizodou. I pak se ale ještě objevily záležitosti, které byly v příkrém rozporu se zodpovědným přístupem k povinnostem, týmu i vedení klubu, to když se místo basketbalu šel hrát fotbal nebo přišla, a to dokonce 2krát, náhlá horečka, kterou bylo nutné léčit večerním  křepčením na plese, když tým odjel k utkáním mimo Klatovy. A když už se zdálo, že se kádr stabilizoval, že si „věci sedly“a i ti poslední pochopili, že II.liga vyžaduje mnohem víc než jen to, co donedávna bylo běžnou praxí, navíc pak  podpořeno vítězstvími, na které by nikdo před sezónou nevsadil, objeví se na jedné straně neoprávněné uspokojení v podobě „módy“ omlouvat svoji neúčast na tréninku a vše vyvrcholí, v době, kdy prakticky 3 hráči základní pětky vypadnou ze sestavy, sobeckým povýšením osobních zájmů nad zájmy týmu. Nikdy za celou svoji kariéru, ať již hráčskou či trenérskou jsem nezažil, aby někdo nechal tým na holičkách před pravděpodobně nejdůležitějšími zápasy sezóny, zejména za stavu, kdy je ústřední rozehrávač nemocný a bere antibiotika, podkošový doskakující pivot má problém se zády a jedno křídlo pověřované hlavně obrannými úkoly má VŠ lyžařský výcvik. A tady to udělá ještě stále 17letý junior, který by měl být klubu vděčný za příležitost hrát v tomto věku II.ligu.“ To jsou slova trenéra týmu, slova, která reprezentují nejen jeho názor.

Ano, ve standardní 12ti členné sestavě, by tým jistě odjížděl ke dvěma utkáním do severních Čech s myšlenkami na dvě vítězství, která by přiblížila naplnění cíle, který pro tuto sezónu i přes kvalitu a zkušenosti soupeřů, byl stanoven. Po vítězném utkání s Berounem nebyl nikdo, kdo by neodkýval, že je nutno těch 14 dní využít k co nejlepší přípravě a roli favorita na severu potvrdit. Skutečnost však byla horší, než  horrorový sen. O to horší, že trenéři nemohli počítat na víkendová utkání s rozehrávačem Dvořákem, pivotem Valuchem a až na pátečním tréninku zjistili, že mají na horách křídelníka Sazamu, který se ani neobtěžoval vedení týmu tuto skutečnost sdělit. A i za této více než kritické situace pro tým, nehodlal druhý rozehrávač týmu Jakub Andrle opustit na víkend Klatovy a dal jasně najevo, že „má o víkendu jiný program“.

Trenér Ing.Svojanovský: „Po dvou absencích na obou výjezdech týmu, nejdříve do Ústí a Litoměřic a následně do Kbel a Mladé Boleslavi, z důvodu horečky, která ovšem vždy okamžitě zmizela současně s odjezdem týmu a nic Kubovi nebránilo si jít užít večer na ples, byl Kuba upozorněn na to, že toto nebude v týmu trpěno. Třetí výjezd týmu, navíc k důležitým utkáním a v oslabené sestavě, ale u Kuby opět zvítězily osobní zájmy. I s ohledem na předchozí úlety jsem dospěl k závěru, že takového hráče v II.ligovém týmu nepotřebujeme.“

Jakub Andrle byl rozhodnutím trenéra z týmu vyřazen. Zda dostane příležitost v „B“ týmu je na rozhodnutí trenéra béčka Jiřího Bureše. Lecos lze vyčíst z toho, co trenér Bureš napsal k utkání s týmem Rokycan „B“:  „Tito hráči však musí zapracovat nejen na zlepšování svoji hry, ale i na umění naslouchat starším a zkušenějším, kteří se jim svými radami snaží pomoci v jejich růstu. Zde vidím největší problém současné mladé generace, která má svoji hlavu a svoji pravdu a dobře míněné názory starších, kteří již něco prožili a odehráli,  si neberou, ke své škodě,  k srdci.“

BK HOREJSEK DĚČÍN – BK KLATOVY  57 : 69  /15:23, 19:16, 11:12, 11:18/

Děčín v minulém kole přijel do Litoměřic pouze s 5 hráči. Ti pak na hřišti udělali vše, aby se co nejrychleji vyfaulovali a tak utkání bylo ostudně ukončeno již v průběhu druhé čtvrtiny pro nedostatek hráčů Děčína. Zda výbor děčínského klubu „umyl hráčům béčka hlavy“, to není známo, faktem ale je, že proti nám v sobotním podvečeru nastoupilo 12 děčínských hráčů  a to včetně hráče širšího kádru děčínského týmu NBL Richarda Musela, 208 cm vysokého pivota a především pak s elitním střelcem, který reprezentoval v nejvyšší NBL Děčín a Brno, klatovským odchovancem Pavlem Prachem. Ten také otevřel dvěma trestnými hody skóre. Náš tým působil ospale, unaveně, zvolenou taktiku nechali hráči na střídačce a jen během úvodních 2 minut se dopustili v útoku 4 školáckých ztrát a obrana jakoby neexistovala. Nebylo se co divit, že domácí vedli 6:2. Až tradičně hlasité pokyny z lavičky probudily naše hráče ze spánku, míč konečně začal putovat pod soupeřův koš, kde měl Bernas značnou výškovou převahu a rázem jsme po 11 bodech, které nastříleli pouze naši podkošoví hráči, vedli 17:12.  Do druhé čtvrtiny jsme šli se 7 bodovým náskokem. Ten se nám podařilo i díky trojkám Vondry zvýšit na 10 (v 5.min stav 32:22 pro nás).  I díky Pavlu Prachovi však Děčín do poločasu korigoval na 35:39.

Ve třetí velmi vyrovnané čtvrtině jsme nebyli schopni se domácím odpoutat a stejný průběh přineslo i prvních 5 minut poslední čtvrtiny (skóre 49:55). Pak asi přišel rozhodující moment celého zápasu. Nejdříve dostal domácí do euforie svojí druhou trojkou v utkání Pavel Prach (52:55), když využil nedůsledné obrany ze strany Kuneše. Zhruba o 12 vteřin později pak naopak Kuneš využil chvilkovou nepozornost Pracha a svým jediným košem v utkání (trojka a 52:58)  nedovolil, aby našemu týmu kleslo sebevědomí. Naopak!  Zvýšili jsme ještě více obranné úsilí, hráči začali více komunikovat a výsledkem byly tři rychlé koše v podání Bernase, Vondry a Johánka. Náš náskok vylétl na 12 bodů, stále tady ale zbývalo 3,5 minuty hracího času. Zkušeně jsme však udrželi vedení až do závěrečného klaksonu.

Statistika: Bernas 21 – 12/7 – 2,  Vondra 18 – 0/0 – 1,  Křiváček 13 – 8/6 – 1,  Johánek 7 – 4/1 – 4,  Batysta 5 – 0/0 – 2,  Kuneš 3 – 0/0 – 2,  Chobot 2 – 0/0 – 1, Kubát 0 – 0/0 – 0.

TJ SLOVAN VARNSDORF – BK KLATOVY  67:86  /19:27, 13:23, 18:20, 17:16/

Ve Varnsdorfu padl zatím pouze BK Slaný, i proto domácí toužili po dalším II.ligovém vítězství. Důvod měli. V Klatovech odehráli velice vyrovnané utkání a tak věřili, že i v odvetě rozhodne „kouzlo domácí palubovky“. Když domácí 38letý a tedy i zkušený, ale již méně pohyblivý kapitán s č.11 Činka dostal ve 2.minutě domácí trojkou přes „očima bránícího“ našeho kapitána Bernase, rovněž s č.11, netušil nikdo z diváků v hledišti, že to je poprvé a také naposled, co jsou domácí ve vedení.

Nutno přiznat, že se na nás konečně v sezóně poprvé usmálo štěstí. To přeje ale tomu, kdo mu jde naproti. A 8 členné torzo našeho „A“ týmu (nedovedu se představit, co by bylo, kdyby se v Děčíně třeba někdo zranil) si štěstí, po tom všem, co se kolem tohoto výjezdu odehrálo, zasloužilo. Domácí trenér totiž postrádal nejen vysokého 205 cm vysokého Novotného, ale zejména střelce týmu Petra Bubna.

Naše obrana sice měla nějaká okénka, dobrou útočnou partii ale hrál Honza Křiváček, závěrečné 3 minuty první čtvrtiny byly zcela v naší režii, kdy  zejména  podkošoví hráči zrychlili přechod do útoku. Výsledkem pak byl stav 19:27. I ve druhé čtvrtině jsme drželi zvolenou taktiku a dokázali se prosadit i proti domácí zónové obraně. Domácí jen díky tomu, že někteří naši hráči již pod vlivem vysokého vedení „otupili hroty své obrany“ dosáhli několika snadných košů.

Počasové vedení o 18 bodů. Něco podobného už jsme zažili v předvánočním víkendu. I proto trenér hráče varoval před ležérností a laxností. Johánek otevřel skóre druhé půlky, následoval ho Vondra a tím padla i psychická zábrana prvního koše. Bohužel ale také zcela opadlo nasazení a naše obrana přestala existovat. Po 8 bodové šňůře domácích musel zákonitě přijít oddechový čas a hráči si na lavičce vyslechli poměrně nelichotivý komentář k tomu, co na hřišti předvádějí – stav 40:54. Naštěstí naše odpověď domácím přišla okamžitě a po rovněž 8 bodové šňůře jsme vrátili stav do klidných vod. Mohli jsme pravidelně střídat a i když se domácí hodně snažili, na zvrat již neměli sílu ani kvalitu. Při účasti Bubna a Novotného by ale utkání mělo jistě jinou podobu.

Statistika: Vondra 25 – 8/6 – 4,  Bernas 14 – 5/4 – 5,  Křiváček 13 – 4/4 – 3,  Batysta 13 – 7/3 – 1, Johánek 8 – 4/0 !!?? – 3, Chobot 6 – 0/0 – 2,  Kuneš 5 – 2/1 – 1, Kubát 2 – 0/0 – 0.

Pohled na tabulku sk.A II.ligy je jistě pro všechny, kteří fandí klatovskému basketbalu, víc než jen líbivý. Stále však je při vyrovnanosti týmů a také s ohledem na rozlosování zbývajících 6 utkání nebezpečí pádu na 10 místo, které by znamenalo sestup do Krajského přeboru. I proto nelze usnout na vavřínech, i proto je třeba se vyvarovat opakování problémů, které se objevily v posledním hracím víkendu.

Z webových stránek TJ SLOVAN VARNSDORF:

Zápas s Klatovy pro nás nezačal nejlépe. Po celé utkání dobře střílející soupeř odskočil hned v prvních minutách. Minimálně polovina týmu jako by do nedělního rána vstala špatnou nohou. „Blbá nálada“ a špatná obrana s přispěním několika zbytečných faulů zapříčinila poločasový rozdíl 18 bodů. Do druhé poloviny utkání jsme vstoupili daleko koncentrovanější. Zlepšeným výkonem jsme drželi soupeře na podobném bodovém rozdílu. Celá druhá polovina tak byla vyrovnaná. Zápas svým průběhem kopíroval duel z Ústí před dvěma týdny. Za obě utkání si zaslouží pochvalu především zkušený Činka, který byl na naší straně po oba dny nejlepším střelcem. Výtečné bylo také procento úspěšnosti TH.