(podle materiálů Ladislava Smáhy)

První zmínky o basketbalu v našem městě se tradují zhruba z let 1923-1924. Na půdě zdejšího Sokola se v rámci určité specializace začali mladí atleti věnovat také tomuto sportu, i když téměř živelně a bez hlubší znalosti pravidel. Přesto až do roku 1928 existovalo sokolské družstvo, které se zúčastnilo i sportovní části 8. všesokolského sletu v Praze v roce 1926.

O organizované košíkové pak hovoříme někdy od roku 1934. V té době Klatovské listy otiskly základní popis smyslu hry. V Klatovech se postupně utvořila dvě družstva – Sokol Klatovy a Reálné gymnasium Klatovy. Jednalo se zároveň o rivaly i o přátele. Družstva si navzájem vypomáhala a v roce 1940 nakonec víceméně splynula. Pod hlavičkou Sokol Klatovy začali klatovští basketbalisté slavit první úspěchy v rámci celé republiky. V období druhé světové války hrál Sokol Klatovy první zemskou ligu, v níž působily v té době nejslavnější české kluby.

Vedle představitelů silnějšího pohlaví se v tomto sportu začaly někdy od počátku války postupně prosazovat také klatovské ženy.

U kolébky našeho sportu stáli tehdy známí klatovští sportovci Šípek, dr. Krbec, Ferus, Mařák, Vondrášek a vedle nich se prosazovali i otcové či dědečkové pozdějších klatovských hráčů – Janda, Mádle, Steidl či Kabát.

Po válce nastalo pár roků stagnace, ale přesto hra úspěšně přežívala. Na hřištích se začali objevovat další známí hráči – Ladislav Smaha starší, Červená, Smahová, Hochová (Kleinová), Seidlová , Brůha, Šmidrkal a další.

Důležitá kapitola v dějinách tohoto sportu přišla s Miroslavem Zberovským. Působil v našem městě jako voják, oženil se zde a usadil. Jako zapálený sportovec, vychovatel a funkcionář začal společně s Ladislavem Smahou organizovat basketbal na kvalitnější úrovni, zejména se zaměřením na mládež. V Klatovech tak pod jejich vlivem vyrostly celé stovky mladých košíkářů. Slavily se úspěchy v rámci celé ČSSR, mladá družstva TJ Klatovy patřila často k absolutní špičce a hráči byli nominováni do reprezentačních výběrů. U pana Zberovského vyrostli výborní basketbalisté Sýkora, P. Červený, Novotný, Šindelář, bratři Nenadálové, Hadáček, Vojta, Hřebík, Moravec, Janda, Voldřichová (Mundlová), Hřebíková (Stupková), Andrlová (Šmídová) a další. Z následujících generací jmenujme alespoň Josefa Bureše, Aušprunka, Andrleho, Salvetra, Denka, Smahu ml., Haasovou (Aušprunkovou) nebo bratry Johánkovy, a ještě o něco později nejvíce vynikali na českých palubovkách v dresu TJ Klatovy zejména Adamec, Novák nebo Bureš Jiří.

Mnozí odchovanci začali v duchu zásad pana Zberovského rovněž trénovat mládež a tak z klatovské palubovky vzešli v posledních létech opět v celostátním měřítku úspěšná družstva a výteční prvoligoví hráči a reprezentanti jako je Prach, Šindelářová, Kuneš, Aušprunk mladší, Luňák atd.

Po smrti M. Zberovského se po krátkém přechodném období ujal vůdčí role ing. Stanislav Křiváček, rovněž jeden z jeho odchovanců. Dál se pod jeho vedením zkvalitnila organizační stránka činnosti, rozrostl se počet mládežnických družstev a v neposlední době byl založen Basketbalový klub Klatovy, který jako samostatný právní subjekt přestal být složkou TJ Klatovy.